Sociální hnutí jako místo vzdělávání dospělých

Abstract

Na otázku, proč dnes psát o vztahu vzdělávání dospělých a sociálních hnutí, existuje více odpovědí. Jako schůdný způsob argumentace se jeví odkaz na bohatou tradici vzdělávání dospělých zaměřeného na emancipaci. Vzdělávání dospělých se jako masový fenomén objevilo v situaci vzájemné provázanosti hnutí sociálního a vzdělávacího. Vazba mezi sociálním hnutím a vzděláváním dospělých byla typická pro Evropu, Severní Ameriku i tzv. třetí svět. Projevila se i v prvních propracovaných koncepcích celoživotního vzdělávání, které pocházely z produkce UNESCA. Ovšem možnost spolehnout se na nikoliv nepodstatné historické odkazy má svou hranici, jež je určena právě minulostí. Historické, či spíše historizující hledisko chci použít především k důkladnějšímu pochopení současných trendů. Vycházím přitom z rozdílů mezi klasickou fází modernizace (přelom devatenáctého a dvacátého století) a přítomností. Porovnávám rovněž trendy v západních společnostech s českou situací. Mým cílem bude dokázat, že přes veškerou nejednoznačnost má občanské vzdělávání své důležité místo i v dnešní teorii a praxi vzdělávání dospělých a že stále existuje silná vazba mezi sociálním hnutím a vzděláváním (učením). Chci popsat proměnu podob a možností občanského vzdělávání spojeného s politickou angažovaností.