eLearning potřeba nového vzdělávacího paradigmatu

Abstract

V bezpočtu odborných, populárně-naučných či populárních článků a publikací se setkáváme s výrokem, že stojíme na prahu informačního věku. Uvážíme-Ii však, do jaké míry ovlivňují informační technologie náš život, naše rozhodování, přijímání a zpracování informací, naši zábavu i sociální vztahy, bylo by možná mnohem lepší říci, že v informačním věku již několik let stojíme oběmi nohami. Jak říká Bořivoj Brdička, "v současné době převládá často dokonce názor, že rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem mění život celé lidské společnosti. (Tyto) technologie pronikají do všech oblastí lidského konání..." (Brdička, 2003, s 7). Samozřejmě, že tento nový věk znamená i novou éru pro oblast vzdělávání - ať už dětí, mládeže nebo dospělých. Podobně jako kdysi vynález knihtisku, fotografie, kinematografie, záznamu a šíření zvuku (fonograf, rozhlas, magnetofon) a obrazu (televize, video) i příchod počítačů byl vítán s velkým nadšením. Odborníci i laikové předpokládali, že nahradí dosavadní metody výuky, dokonce i učitele samotné. Jak ale poznamenává Jane L. Davidová, poradkyně firmy Apple Macintosh ve svém článku "The Unfullfilled Promise of the 1980s": "Hlavním důvodem, proč technologie v 80. letech nesplnily svá očekávání je to, že se na ně pohlíželo jako na řešení nesprávně postaveného úkolu. Všechna rozhodnutí týkající se nákupu a využití technologií byla motivována snahou o co největší zvýšení efektivity toho, co školy již dělaly, 'ne toho, jak s jejich pomocí školy změnit."