| dc.description.abstract | Násilí na ženách páchané v rodinném prostředí se line historií lidstva jako červená nit. Vyskytovalo a vyskytuje se bez ohledu na vzdělání, náboženství, vyspělost hospodářství, politický či ekonomický systém ve všech zemích světa, ve všech společenských vrstvách. Přestože se děje jednotlivých příběhů, jejich aktéři, místa, důvody, omluvy, naděje i víra liší, mají všechny něco společného - je to neomluvitelné pošlapávání lidské důstojnosti a porušování základních lidských práv. Traumatická zkušenost žen, obětí partnerského násilí bývá přirovnávána ke zkušenostem válečných veteránů či vězňů z koncentračních táborů. Symptomy prožitého traumatu j sou u všech těchto skupin velmi podobné. V anglicky psané literatuře bývají oběti domácího násilí, kterým se podaří vystoupit z cyklu násilí označovány jako survivors, tedy ty, které přežily. I když se o domácím násilí v médiích hovoří v poslední době častěji, odborná diskuse o tomto jevu je stále spíše výjimečná. Proto bych se ve své rigorózní práci chtěla věnovat právě problematice domácího násilí, zejména vlivu partnerského násilí na ženy, jeho oběti ajeho důsledkům na děti, svědky násilí. Násilí mění a poznamenává všechny, které zasáhne. Ve svých destruktivních důsledcích nepostihuje jen přímé oběti. Ve většině případů jsou svědky násilí mezi rodiči i děti, které jsou takovou zkušeností poznamenány téměř stejně, jako oběti primární. V České republice začaly problematiku domácího násilí pojmenovávat v 90.letech minulého století neziskové organizace, které vznikaly jako centra pro pomoc obětem. | cs_CZ |
