Monitoring glykémií u diabetiků za specifických situací

Abstract

The correct providing of the selfmonitoring by the diabetic patients can lead to the sufficient offset of the diabetes. Continuous monitoring of the glycaemia belongs among its most modern methods and thank to it is possible to detect even four times more serious glycaemia deviations than if we use the standard glucose measure methods. This bachelor thesis deals with the continuous glycaemia monitoring of the first type diabetes female patient. Main goal of this thesis is to describe the glycaemia changes in the case of the specific physical activities depending on the diet and daily regime providing the analysis of changes and prediction of the glycaemia. The theoretical part of my thesis summarizes the basic information regarding the diabetes mellitus disease. Subsequently, thesis is mainly focused on the acute complications of diabetes, glycaemia monitoring and options of the insuline modes. The practical part is dedicated to the evaluation of the female patient diet, physical activities and sensors records. The evaluation is provided through the organized tables and charts. The detail analysis of glycaemia was performed during the thirteen days. In the thesis were described causes of the outbreak of hyperglycaemia and hypoglycaemia depending on the nutrition, physical activities and daily...

Správně provádění selfmonitoring u diabetiků vede k uspokojivé kompenzaci diabetu. Kontinuální monitorace glykémie patří mezi jeho nejmodernější metody a je díky ní možné zjistit až 4x více závažných výkyvů glykémie, než při měření glukometrem. Tato bakalářská práce se zabývá kontinuálním monitorováním glykémie u diabetičky 1. typu. Cílem práce bylo popsat změny glykémie při specifických fyzických aktivitách v závislosti na jídelníčku a denním režimu. Dále tyto změny analyzovat a predikovat další vývoj glykémie. Teoretická část shrnuje základní informace o diabetes mellitus. Dále se zaměřuje především na akutní komplikace diabetu, monitoraci glykémie a možnosti inzulinových režimů. V praktické části je vyhodnocen pacientčin jídelníček, fyzická aktivita a záznamy ze senzoru. Vyhodnocení je provedeno pomocí přehledných tabulek a grafů. Detailní rozbor glykémií byl proveden celkem na třinácti dnech. Byly zde popsány příčiny vzniku hyperglykémií a hypoglykémií v souvislosti s přijatou stravou, množstvím aplikovaného inzulinu, fyzickou aktivitou a denním režimem. Výsledky rozboru glykémie ukazují, že nejčastější příčinou hyperglykémie pacientky byl stres v práci, často kombinovaný se špatným odhadem sacharidů v potravě. K hypoglykémiím docházelo zejména při fyzické aktivitě, ale efekt pohybu dozníval i...