Krajina a přítomnost člověka v ní

Abstract

Vývoj krajiny podle mnoha teorií a autorů nejde ani k lepšímu, ani horšímu, to jsou naše citové intervence. "Krajina se nezhoršuje, ale prostě jen mění způsobem, na nějž nejsme připraveni. Možná tedy není důvod ke znepokojení a rozčarování ze současné tváře naší krajiny; jde jen o nezvyk. Co selhalo, není krajina a my jako její tvůrci, ale my jakožto její pozorovatelé. Zlověstné není, jakou krajinu jsme to vytvořili, ale jak velmi si s ní nevíme rady při jejím zpětném hodnocení. Rodící se krajině nerozumíme a nechceme rozumět, ale krajina je taková, jakou jsme ji udělali. Krajině nelze rozumět a nelze ji vnímat, nejsme-li její součástí a být její součástí znamená být v ní činný, ať už fyzicky nebo spíše duševně a duchovně.

Snažil jsem se o to aby má práce, díky pojmenování a rozvinutí některých témat, konceptů a motivů, byla měla alespoň trochu přínosných prvků pro aktivizaci našeho vnímání vůči krajině, okolí a místu, kde žijeme a abychom se snažily vážit krajin "vnějších", ale i "vnitřních". Abychom se učili vnímat krajinu, její (a naše) pocity a potřeby, abychom dokázali vidět a cítit změny, či drobné nuance, abychom uměli být citlivější na nepatřičnosti C, To je zvláštní lidi, taky se vám zdá, že teď vidíte to, co jste dříve neviděli"14) a učili se v krajině a s krajinou žít.