Fenomenologická teorie vnímání v díle Edmunda Husserla

Abstract

The literary-summary section presents phenomenological analyses of perception in Edmund Husserl's work, with special emphasis on Husserl's most important works on the topic of perception, namely the Fifth logical investigation, Ideas pertaining to a pure phenomenology and phenomenological philosophy I and the lectures on Thing and space. At the beggining, the basic principles of Husserl's phenomenological method are explained, for those are fundamentally determinative for the understanding Husserl's approach to perception. Husserl's view of the process of constitution of material nature is clarified in terms of reflexion, phenomenological epoché and reduction, trancendental consciousness and eidetic reduction. The very analyses of perception are then presented within the framework of Husserl's "static" idea of phenomenology, referring to structural analyses of consciousness, while the "genetic- phenomenological" context of perception is intentionally sidelined, becoming thematic later in the text soley for the purpose of explanation of Husserl's idea of the temporal dimension of perception. In the empirical section of this thesis a cognitive-psychological research is proposed, where the synthetic proces of identification, as described by Husserl, is studied in an experimental situation. Keywords:...

Literárně-přehledová část práce představuje fenomenologické analýzy vnímání v díle Edmunda Husserla, přičemž se opírá o klíčové Husserlovy texty pojednávající o této problematice, zejména o V. Logické zkoumání, Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filozofii I a přednášky Věc a prostor. V práci jsou nejprve vyjasněny základní principy Husserlovy fenomenologické metody, neboť tyto principy zároveň určují rámec jeho teorie vnímání. Fenomenologie je představena jako metoda obratu k subjektivitě a jsou objasněny základní pojmy Husserlova přístupu k jevení: prožívání, reflexe, fenomenologická epoché a redukce, transcendentální vědomí a eidetická redukce. Samotný rozbor vnímání je vzhledem k rozsahovým možnostem práce omezen na analýzy, které Husserl představuje v rámci tzv. "statické fenomenologie", a analýzy "genetických" souvislostí vnímání jsou zmíněny pouze okrajově a pouze v kontextu, kde je to nezbytné (časová dimenze vnímání). Pozornost je tedy věnována především strukturálnímu rozboru procesu jevení reálných věcí. Ve výzkumné části je navržen kognitivně-psychologický experiment, který sleduje empirické okolnosti Husserlem popsaného procesu syntézy identifikace v průběhu konstituce časoprostorové předmětnosti ve vědomí. V kontrolovaných podmínkách jsou subjektům prezentovány různé...