Vliv charakteru zaměstnání na somatognostické funkce

Abstract

Objectives: This diploma thesis briefly summarizes the current knowledge about the neurophysiological and functional somatosensory influence of sedentary and non-sedentary occupations on the individual. The experimental part compares the quality of somatognostic functions in cohorts with sedentary occupations (SO) versus non-sedentary occupations (NSO). The NSO group positions and movements often alternate and static positions are not held for long periods. Methods: Both groups had the same number of probands. Ore-emptive questionnaires provided anamnestic data for each individual. Afterwards, somatosensory functions were assessed using six selected tests; 2 tests for upper extremity proprioception (UEP), 2 tests for lower extremity proprioception (LEP) and 2 tests for body size perception. Results: There was a significant difference in the results of the four tests measuring quality of proprioception of the upper and lower extremities. The NSO group showed more accurate results. In the UEP test measured in sitting posture, there was an average deviation 4,4ř in the SO group, and 3,1ř in the NSO group (p = 0,021). In the UEP test measured in standing posture, there was an average deviation 4.0 cm in the SO group, and 3,0 cm in the NSO group (p = 0.025). In the LEP test measured in standing posture,...

Cíle: Tato diplomová práce stručně shrnuje současné poznatky o vlivu sedavého a nesedavého zaměstnání na organismus, o neurofyziologii a funkci somatosenzorického systému a možnostech jak ovlivnit somatognostické funkce. Praktická část porovnává kvalitu somatognostických funkcí u skupiny vykonávající sedavé zaměstnání (SZ) a skupiny vykonávající nesedavé zaměstnání (NZ), při kterém nebývá dlouhá výdrž ve statických polohách a jsou často střídány pracovní polohy a pohyby. Metodika: Studie se zúčastnilo celkem 40 dobrovolníků. V obou skupinách byl stejný počet probandů. Vyšetřující při vedeném rozhovoru s probandem vyplnil dotazník pro získání anamnestických dat. Poté byly s vyloučením zraku vyšetřeny somatognostické funkce pomocí šesti vybraných testů. 2 testy byly zaměřené na vyšetření propriocepce horních končetin (HKK), 2 testy na propriocepci dolních končetin (DKK) a 2 testy na odhad tělesných rozměrů. Výsledky: Byl zajištěn signifikantní rozdíl ve výsledcích čtyř testů hodnotících kvalitu propriocepce HKK i DKK. Skupina probandů s nesedavým zaměstnáním vykazovala přesnější výsledky. V testu propriocepce HKK vsedě byl u skupiny SZ průměr odchylky od skutečnosti 4,4ř a u skupiny NZ 3,1ř (p=0,021). V testu propriocepce HKK ve stoji byla průměrná odchylka u skupiny SZ 4,0 cm a u skupiny NZ 3,0 cm...