Prázdnota
Emptiness
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/9268Identifikátory
SIS: 22631
Kolekce
- Kvalifikační práce [19158]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Šamšula, Pavel
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství výtvarné výchovy pro základní školy, střední školy a základní umělecké školy
Katedra / ústav / klinika
Katedra výtvarné výchovy
Datum obhajoby
23. 5. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Ale k vážné práci. Mým východiskem je téma, které mě již delší dobu zajímá a vzrušuje. Prázdnota. Lidé se často zabývají tím, co je, a to, co není, nechávají bez povšimnutí. A přece to, co není, má stejnou váhu a důležitost jako to, co je. Když padne mlha, když nám ušní bubínky rozvibruje pomlka v hudbě nebo když se dokážeme jak do jiného světa zanořit do prázdné plochy obrazu, najednou si prázdnoty všimneme a snad ji i dokážeme na chvíli prožít. Ale poté se na nás opět natlačí svět plný věcí, osob, jevů, dojmů, myšlenek a jiných produktů lidské mysli a prázdnota opět zmizí, zahalí se opět do své tajemnosti. Chtěla bych se proto tímto textem zastavit na chvíli nad tématem prázdnoty a alespoň z části probádat území, které je, alespoň pro mě, tajemným ostrovem. Jestli skrývá poklad, lidožrouty nebo právě to "NIC", ukáže až samotný text. Protože téma je to velmi abstraktní, rozhodla jsem se vycházet z bezpečí svých zážitků či prekonceptů. A tak se postupně vyprofilovalo pět tématických okruhů, které se staly tématy pěti kapitol. "Prázdnota jako neohraničenost", "Prázdnota jako absence", "Prázdnota obsahová", "Prázdnota jako možnost" a "Prázdnota jako neznámé".
Naše civilizace (právě pomocí onoho - zaplaťpánbůh! - aktivního přístupu) neustále produkuje obrazy, myšlenky, informace, zboží a tak dále. Podstatné se mísí s nadbytečným. Někdy jako by hrozilo, že nás toto všechno zaplaví. A v tom tkví druhý velký úkol našince - nepodlehnout panice a najít nějakou mapu, která mu vytyčí alespoň přibližný směr cesty životem. Nenechat se pak zlákat mapami, které vedou k růžové budoucnosti, instantní, bezproblémové a jednoduché. Smířit se s tím, že krása života už zkrátka vězí v jeho složitosti a v překážkách, které jsou nám stavěny do cesty. Poznat "cíl cílů" a všechny ostatní cíle proměnit v pouhé prostředky. A přitom se nezbláznit z emocionální, smyslové a významové prázdnoty, která na nás z toho všeho zírá.