Anna Přemyslovna (1290 - 1313)
Anna Přemyslovna (1290-1313)
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/9283Identifikátory
SIS: 22395
Kolekce
- Kvalifikační práce [19158]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Čornej, Petr
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy dějepis - základy společenských věd
Katedra / ústav / klinika
Katedra dějin a didaktiky dějepisu
Datum obhajoby
15. 5. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Když se 15. října roku 1290 Anna jako druhá dcera královských manželů Václava a Guty narodila, vypadalo to, že ji čeká tradiční život přemyslovské princezny. Měla strávit dětství u pražského dvora svých rodičů a poté se zasnoubit a vdát za nějakého významného ženicha, kterého jí otec vybere. A opravdu až do roku 1306 Annin život z této dráhy nijak nevybočoval. Po svatbě s Jindřichem Korutanským ho následovala do jeho vlasti a začínala si zvykat na nové postavení vévodkyně korutanské a hraběnky tyrolské. V létě osudného roku 1306 se jí ale život zásadně změnil. Olomouckou vraždou přišlo České království o svého panovníka a žádný další Přemyslovec, který by se mohl vlády ujmout, neexistoval. Jedinou návaznost na domácí dynastii představovaly mladé Přemyslovny, sestry krále Václava III. Anna mezi nimi zaujímala nejdůležitější místo, protože byla nej starší a vdaná. Otázkou zůstává, zdali volební sněm, který se sešel k volbě nového krále, respektoval dědičné nároky posledních Přemysloven jen z vlastní vůle, nebo se opíral o právní výklad situace obsažený v jakémsi "císařském privilegiu", jak se o něm zmiňují někteří kronikáři. Historikové zaujímají ktéto záležitosti různorodá stanoviska. Osobně se domnívám, že teorii o existenci takovéhoto privilegia o dědičnosti královských dcer by mohl podepřít také fakt, že...
Když se 15. října roku 1290 Anna jako druhá dcera královských manželů Václava a Guty narodila, vypadalo to, že ji čeká tradiční život přemyslovské princezny. Měla strávit dětství u pražského dvora svých rodičů a poté se zasnoubit a vdát za nějakého významného ženicha, kterého jí otec vybere. A opravdu až do roku 1306 Annin život z této dráhy nijak nevybočoval. Po svatbě s Jindřichem Korutanským ho následovala do jeho vlasti a začínala si zvykat na nové postavení vévodkyně korutanské a hraběnky tyrolské. V létě osudného roku 1306 se jí ale život zásadně změnil. Olomouckou vraždou přišlo České království o svého panovníka a žádný další Přemyslovec, který by se mohl vlády ujmout, neexistoval. Jedinou návaznost na domácí dynastii představovaly mladé Přemyslovny, sestry krále Václava III. Anna mezi nimi zaujímala nejdůležitější místo, protože byla nej starší a vdaná. Otázkou zůstává, zdali volební sněm, který se sešel k volbě nového krále, respektoval dědičné nároky posledních Přemysloven jen z vlastní vůle, nebo se opíral o právní výklad situace obsažený v jakémsi "císařském privilegiu", jak se o něm zmiňují někteří kronikáři. Historikové zaujímají ktéto záležitosti různorodá stanoviska. Osobně se domnívám, že teorii o existenci takovéhoto privilegia o dědičnosti královských dcer by mohl podepřít také fakt, že...