Proces změny jména v České republice

Abstract

Vlastní jména osob (dále jen jména) jsou jednou z mála oblastí jazyka, které jsou v ČR regulovány právními normami. Změna jména pak představuje mnohdy komplikovaný proces, který je řešen na různých rovinách sociálních interakcí. Teorie jazykového managementu je založena na rozlišování mezi jazykovými a metajazykovými aktivitami; právě tyto metajazykové aktivity jsou pak hlavním předmětem jejího zkoumání a bývají označovány jako jazykový management (Nekvapil, 2009: str. 1, 2). Tato teorie navíc bere v potaz procesy odehrávající se na mikroúrovni každodenních interakcí, na makroúrovni jazykově plánujících institucí i to, jak se tyto roviny vzájemně ovlivňují, a zohledňuje přitom nejen jazykovou, ale i komunikační a sociokulturní dimenzi. Z tohoto důvodu se jeví jako vhodný nástroj pro popis procesu změny jména, který je hlavním cílem této práce. Ta vychází především z analýzy současné legislativy a rozhovorů se sedmi mluvčími, kteří proces změny jména absolvovali. Na základě konfrontace těchto dvou hledisek se zdá, že některé normy nevycházejí z běžné komunikace a mohou způsobovat problémy v každodenních interakcích. Vzhledem k tomu, že tyto problémy mnohdy spadají spíše do dimenze komunikačního nebo sociokulturního managementu, se zdá vhodné přizvat k diskuzi o případných změnách legislativy kromě...

Personal names are one of the few areas of language regulated by law in the Czech Republic. Name change then represents an often complicated process that is dealt with on various levels of social interactions. Language Management Theory is based on differentiation between language and metalanguage activities. These metalanguage activities are the subject of study, and are often called language management (Nekvapil, 2009: p. 1, 2). In language management research, theory also considers processes happening on micro-level of daily interactions, on macro-level of language-planning institutions, the way these levels interact with each other and even the linguistic, communicative and sociocultural dimensions of metalanguage activities. This is why it was chosen as a research method to describe the name change process, which is the major aim of this thesis. My research is based on an analysis of current laws and interviews with seven respondents who changed their names. The comparison of these two levels showed that the current norms are not based on common communication and may cause problems in everyday interactions. These problems are more related to communicative and sociocultural management, and therefore discussion with experts from these fields seems to be appropriate.