Etické aspekty médií v moderním a postmoderním světě
The Ethical Aspects of Media in Modern and Postmodern World
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/12431Identifiers
Study Information System: 53355
Collections
- Kvalifikační práce [19158]
Author
Advisor
Referee
Stracený, Josef
Faculty / Institute
Faculty of Education
Discipline
Training Teachers of General Subjects at Lower and Higher Secondary Schools German - Social Scienses
Department
Information is unavailable
Date of defense
14. 1. 2008
Publisher
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaLanguage
Czech
Grade
Very good
Informace? Zboží, bez kterého se dnes sotva někdo obejde... Se vznikem písma a rozšířením jeho znalosti se zprávy o dění kolem dostávaly pouze k těm, jež byli schopni písmo dešifrovat a porozumět mu. Ti, kteří věděli a znali, byli vždy o krok před těmi, ke komu se zpráva dostala se zpožděním. S vynálezem knihtisku a pozdějším rozvojem industriální společnosti se informace stala zbožím v pravém slova smyslu a zachycení a zprostředkování něčeho důležitého bylo hojně ceněno. Proto se novinařina stala řemeslem a později ji dokonce někteří povýšili na umění, neboť v 18. a 19. století byli žurnalisty často právě spisovatelé a umělci. Ovšem již koncem 18. století se začaly ozývat hlasy odborné veřejnosti, která začala zkoumat možný vliv médií na společnost jako takovou a stím související možnou změnu v chování a jednání lidí. Vzniklo nespočet teorií, z nichž některé médiím radikální vliv přičítaly a některé naopak ponechávaly schopnost obrany a samostatného rozhodnutí na straně publika, respektive veřejnosti. Výzkumy, které v souvislosti s rozvojem různých teorií a pohledu na média, byly často prováděny, dospívaly k téměř totožnému závěru: média představují instituce, jež mají schopnost formovat názorové rozvrstvení ve společnosti, tedy ovlivňovat jedince. Rozdílnosti výsledků akorát spočívaly v míře intenzity, s...
Informace? Zboží, bez kterého se dnes sotva někdo obejde... Se vznikem písma a rozšířením jeho znalosti se zprávy o dění kolem dostávaly pouze k těm, jež byli schopni písmo dešifrovat a porozumět mu. Ti, kteří věděli a znali, byli vždy o krok před těmi, ke komu se zpráva dostala se zpožděním. S vynálezem knihtisku a pozdějším rozvojem industriální společnosti se informace stala zbožím v pravém slova smyslu a zachycení a zprostředkování něčeho důležitého bylo hojně ceněno. Proto se novinařina stala řemeslem a později ji dokonce někteří povýšili na umění, neboť v 18. a 19. století byli žurnalisty často právě spisovatelé a umělci. Ovšem již koncem 18. století se začaly ozývat hlasy odborné veřejnosti, která začala zkoumat možný vliv médií na společnost jako takovou a stím související možnou změnu v chování a jednání lidí. Vzniklo nespočet teorií, z nichž některé médiím radikální vliv přičítaly a některé naopak ponechávaly schopnost obrany a samostatného rozhodnutí na straně publika, respektive veřejnosti. Výzkumy, které v souvislosti s rozvojem různých teorií a pohledu na média, byly často prováděny, dospívaly k téměř totožnému závěru: média představují instituce, jež mají schopnost formovat názorové rozvrstvení ve společnosti, tedy ovlivňovat jedince. Rozdílnosti výsledků akorát spočívaly v míře intenzity, s...