Through the Profane Desire to the Desire for Eternity
Skrze touhy profánní k touze po věčnosti
rigorous thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/125604Identifiers
Study Information System: 232538
Collections
- Kvalifikační práce [2233]
Author
Advisor
Referee
Šmejdová, Barbora
Faculty / Institute
Catholic Theological Faculty
Discipline
Catholic Theology
Department
Department of systematic Theology and Philosophy
Date of defense
27. 1. 2021
Publisher
Univerzita Karlova, Katolická teologická fakultaLanguage
English
Grade
Pass
Keywords (Czech)
desire, Augustine, restlessness, loss, motion, detachment, lack, insufficiencyKeywords (English)
desire, Augustine, restlessness, loss, motion, detachment, lack, insufficiencyHana Benešová Skrze touhy profánní k touze po věčnosti. Abstrakt V sekulární společnosti není touha po Bohu častým tématem reflexe. Avšak právě ona vede k lidskému naplnění a integritě. Tato práce zkoumá touhu po Bohu skrze poznání profánních tužeb a jejich nedostatečnosti. Prostřednictvím tohoto poznání je jim dáno správné místo v Augustinově konceptu řádu lásky (ordo amoris). Příkladem tohoto procesu transformace tužeb jsou také Augustinovy reflexe nad ztrátou jeho milovaných příbuzných a přátel prizmatem věčnosti a poznání, že v Bohu není nikdo ztracen. Pro upřesnění a pochopení průběhu přeměny vnímání tužeb je použita fenomenologická metoda. Podrobně je popsán pohyb a odstup jakožto důležité součásti percepční změny. Rovněž je zkoumáno téma ženské spirituality v kontextu touhy. Práce se proto zaměřuje na snahu ženy osvobodit se od toho, co je dočasné, aby se otevřela bezpodmínečné lásce a sama takovou láskou milovala. Objevování touhy po Bohu prostřednictvím uvědomování si pomíjivosti profánních tužeb a jejich neschopnosti uspokojit nepokojné srdce může být důležitým úkolem pro další bádání v oblasti spirituální teologie.
Hana Benešová Skrze touhy profánní k touze po věčnosti. Abstrakt V sekulární společnosti není touha po Bohu častým tématem reflexe. Avšak právě ona vede k lidskému naplnění a integritě. Tato práce zkoumá touhu po Bohu skrze poznání profánních tužeb a jejich nedostatečnosti. Prostřednictvím tohoto poznání je jim dáno správné místo v Augustinově konceptu řádu lásky (ordo amoris). Příkladem tohoto procesu transformace tužeb jsou také Augustinovy reflexe nad ztrátou jeho milovaných příbuzných a přátel prizmatem věčnosti a poznání, že v Bohu není nikdo ztracen. Pro upřesnění a pochopení průběhu přeměny vnímání tužeb je použita fenomenologická metoda. Podrobně je popsán pohyb a odstup jakožto důležité součásti percepční změny. Rovněž je zkoumáno téma ženské spirituality v kontextu touhy. Práce se proto zaměřuje na snahu ženy osvobodit se od toho, co je dočasné, aby se otevřela bezpodmínečné lásce a sama takovou láskou milovala. Objevování touhy po Bohu prostřednictvím uvědomování si pomíjivosti profánních tužeb a jejich neschopnosti uspokojit nepokojné srdce může být důležitým úkolem pro další bádání v oblasti spirituální teologie.