Kult kamenů ve východním Středomoří
Cult of stones in the eastern Mediterranean
bakalářská práce (OBHÁJENO)
![Náhled dokumentu](/bitstream/handle/20.500.11956/13115/thumbnail.png?sequence=7&isAllowed=y)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/13115Identifikátory
SIS: 50549
Kolekce
- Kvalifikační práce [23779]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Stančo, Ladislav
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Klasická archeologie
Katedra / ústav / klinika
Ústav pro klasickou archeologii
Datum obhajoby
13. 9. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Dobře
Existují na poli historického zkoumání vždy určitá místa, která nebudou nikdy zcela zaplněna. K takovým místům patří bezpochyby ta týkající se náboženského cítění daného národa. Tu nastupuje archeologie, aby se za pomoci hmotných nálezů a literárních pramenů pokusila oživit ducha dávno mrtvého lidu. Přitom vyplují na povrch překvapivé podobnosti v určitých rysech kultu mezi jednotlivými národy, a rozproudí debatu o vzájemném ovlivňování se či nezávislém vývoji těchto prvků. Mezi takové prvky se v oblasti východního Středomoří řadí i kult kamenů. S uctíváním kamenů se setkáváme jak v prostředí krétsko-mykénském, tak na území Blízkého východu, jakož i severní Afriky všude tam, kam zasáhly stopy foinické civilizace. Známe betyly z mnoha foinických měst, např. Byblu. Rovněž frýgická matka bohyně Kybélé byla uctívána jako kámen, snad meteorit. Taktéž Bible zmiňuje město zvané Beth-el, kde Jákob vztyčil kámen jako " Dům Boží". Tato víra byla známa i ve starověkém Řecku, ať už se jednalo o sloupky boha Apollóna či různé omphaly, z nichž nejslavnější byl umístěn v Delfách. Za Severovců se kult dostal i do Říma, jistě i zásluhou Julie Domny, ženy Septimia Severa a dcery vysokého kněze z Emesy. Konečně ještě dnes míří každoročně milióny muslimů ke Ka'bě do Mekky, kde se skrývá slavný černý kámen, kultovní předmět již...