Problém idžime v kontextu japonských školských reforem na počátku 21. století

Abstract

Problému idžime1 C~ót>) jsem se věnoval již ve své postupové práci, kde se jednalo pouze o analýzu tohoto problému samotného. Jednalo se o nástin problematiky a popis prostředí, ve kterém probíhá k výskytu tohoto fenoménu. Nyní bych se na problém idžime chtěl podívat v kontextu minulých a aktuálních reforem japonského vzdělávacího systému. Informace uvedené v této práci navazují na obsah mé postupové práce a chtěl bych je interpretovat v novém kontextu. Konkrétně v souvislosti s rozsáhlým balíkem reforem nesoucích název "Rainbow plan". (volně přeložitelné jako "Plán Duha"- dále jen Rainbow plan) Tyto reformy, nebo spíše jejich cíle, jsou důkazem dlouhodobé krize japonského školství. Faktorem dokazujícím krizi není pouze idžime, v současnosti je to spíše násilí na školách a systematické odmítání docházky . Všechny tyto tři jevy odráží neefektivitu výukových metod a nízkou míru atraktivity studia pro děti. Na začátek by bylo dobré uvést, že sama vláda si vážnost situace uvědomovala již v 80.letech a uvědomuje si jí i nyní. Řešení situace je komplikováno zásadním názorovým rozdílem konzervativců a liberálů ohledně přístupu k přípravě a aplikaci reforem. V 80.létech (v roce 1985 bylo hlášeno nejvíce případů idžime v celé historii) vyhrála volby LDP2 především díky svému návrhu reforem školství, které vévodily...