Správce Sanšó: významové roviny motivu sebeobětování v historických prózách Mori Ógaie
The Sansho Bailiff: the significance of the self-sacrifice in the historical novels of Mori Ogai
diploma thesis (DEFENDED)
![Document thumbnail](/bitstream/handle/20.500.11956/13373/thumbnail.png?sequence=6&isAllowed=y)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/13373Identifiers
Study Information System: 50538
Collections
- Kvalifikační práce [23778]
Author
Advisor
Referee
Tirala, Martin
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
Japanese Studies
Department
Institute of East Asian Studies
Date of defense
19. 9. 2007
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Moudrý vládce řeší spory raději rozumem než mečem. Tato lidová moudrost, u nás nejčastěji spojovaná s postavou krále Karla IV., vyjadřuje hlubokou touhu prostého lidu po míru, který byl předpokladem stability a prosperity, zároveň v sobě ale i odráží univerzální představu o ideální formě vlády. Víceméně totožnou představu nalezneme i v myšlení Dálného východu. Ve snaze odpovědět na otázku, jakým způsobbem by měla být společnost spravována, prezentuje konfucianismus již ve svých počátcích koncepci dvou protikladných principů - na jedné straně je to vzdělanost a umění ( bun ), které představují rozumovou argumentaci, na straně druhé je to vojenská moc ( bu ), tedy argumentace fyzické síly. Tak jako Platón, který došel k podobným závěrům, když jako ideální formu zřízení označil vládu filozofů, i v konfuciánském modelu ideální společnosti je vzdělanost nadřazena hrubé fyzické síle. Skutečná forma vlády měla ovšem často odlišnou podobu. Model japonské středověké vlády ( bakufu ) - alespoň v očích mnoha představitelů konfuciánských škol - vzájemné postavení obou principů převrátil : navzdory formální existenci císařského dvora v Kjótu, které bylo považováno za centrum i symbol vzdělanosti a umění, faktickou moc ve svých rukou soustředila vojenská šlechta ( buši ). Koneckonců i toto uspořádání bylo jedním z...