Založení motivu krajiny

Abstract

Cílem předkládané práce je základní vymezení a založení konceptu krajiny jako motivu. Krajinu-motiv vymezuje jednak proti abstraktnímu přírodovědeckému konceptu krajiny, jednak proti žité krajině. Její založení se děje na půdorysu Heideggerova chápání vztahu člověka a světa a jeho konceptu prostorovosti. Jako základní zdroj je použita Heideggerova práce Bytí a čas a Patočkova studie Prostor a jeho problematika. Otázky týkající se přímo krajiny jsou v mnohém inspirovány prací M. Andrewse Landscape and Western Art. Ale i mnoha dalších zdrojů z různých společenských věd. Tomu odpovídá i použitá metodologie, která se optikou Heideggerovy koncepce snaží interpretovat různé texty o krajině napříč společenskými vědami. Závěrečná kapitola je do značné míry postavena na introspektivních spekulacích, které ovšem hledají oporu u několika tématicky spřízněných filosofických vypracování.

The goal of proposed thesis is basic delimitation and grounding of landscape as a motive (landscape-motive) concept. Landscape-motive is set against 'abstract landscape' of natural sciences, and against 'lived landscape'. Its grounding is developed on Heidegger's understanding of man-world relationship and on his concept of spaciousness. Among other sources of diverse social sciences the most important are Heidegger's Being and time and Patočka's study Space and its problems. Questions directly concerning landscape are mostly inspired by M. Andrews' Landscape and Western Art. Interdisciplinarity influences also methodology based on reading of various landscape related social-scientific texts through heideggerian concepts. Last chapter is to a great extent based on introspective speculations seeking support of several thematically realated philosophical theories.