Copingové strategie HIV pozitivních pacientů

Abstract

Infekce virem HIV a následné onemocnění AIDS představuje závažný společenský fenomén, nejen zdravotnický, potažmo imunologický, ale i psychologický - nese sebou výrazně negativní emoční náboj. Od počátku byla totiž silně spojena se sociálně patologickými jevy, jako je prostituce a užívání drog a s menšinovou sexuální orientací. Veřejnost ji nevnímá jako jiné infekční nebo smrtelné choroby, silněji vnímá její sexuálně přenosný aspekt. V některých předsudcích je stále považována za nemoc homosexuálů, nebo lidí z okraje společnosti, za nemoc, která se tzv. "normálních" lidí netýká. Tento obraz již neodpovídá skutečnosti, celosvětově, ale i v rámci ČR, roste podíl heterosexuálně infikovaných osob. Infikovaní ale musí žít dál se stigmatem. Na ně a na jejich psychické potíže je zaměřená tato práce. Onemocnění HIV má kromě silné stigmatizace některá další specifika. Jedním z nich je, že trvá dlouhou dobu, obvykle mezi 2-15 lety, než se projeví první významnější zdravotní komplikace. Nemoc je členěná do stádií, která se svým průběhem a zátěží pro nemocné značně liší, proto i v této práci budeme následovat toto rozdělení. Při zpracování tématu HIV a AIDS se silně projevuje absence speciální literatury. V češtině jsou k tématu dostupné pouze lékařské (imunologické) publikace, nebo knihy populárně-vědeckého zaměření....

Facing a traumatic event, such as being diagnosed with HIV, require developing of coping mechanism. The purpose of this study in the theoretical part was to give a review of psychological aspects of HIV and inform about research of coping strategies among people with HIV/AIDS. The second purpose of this study was to show typical coping strategies of people with HIV in Czech Republic. Five asymptomatic participants were interviewed, the time since diagnosis was 3-14 years (mean age 7,6), the age in the sample was from 31 to 44 years, (mean age 36,0 years) It seems, that the way of reaction to diagnosis differ from the way they cope now, so the strategies can possibly change in the future. Our participants develop these strategies of coping: rational problem solving, self-appraisal, hedonism and religiosity/search for meaning