Nová hnutí v církvi a postmoderní spiritualita

Abstract

Rozvoj fenoménu postmoderní spirituality je zapříčiněn přeměnou společnosti z moderní v postmoderní či z industriální v informační, která se započala kolem poloviny 20.století a pokračuje do současnosti. Tyto společenské změny se zcela logicky promítají nejen do církví, ale i do prožívání vztahu každého jedince s Bohem. Postmoderního člověka totiž ve většině případů již příliš neuspokojují dřívější, tradiční formy moderní a předmoderní spirituality, ale snaží se svůj vztah s Bohem prožívat individuálně, neformálně či si dokonce svoji víru zcela upravit na míru vlastním potřebám a představám. Dochází tak ke spirituální deregulaci, která je typickým jevem současnosti a s ní přichází i řada nových hnutí v církvi, jež jsou postavena na postmoderních principech, a pokouší se tak uspokojovat duchovní potřeby lidí, které již tradiční církevní instituce nedokáží oslovit. Tento trend bude podle mého názoru dále pokračovat ve prospěch rozvoje nových hnutí a dalšího úpadku hnutí starých, což je jev, který lze dobře pozorovat již v současnosti. Mezi základní rysy postmoderní spirituality patří charismatismus, důraz na osobní vztahy, život podle evangelia, spontánní misijní činnost či nové formy ekumenismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Growth of the postmodern spirituality is caused by the transformation of our society from modern to postmodern one or from industrial to information type that has begun in the middle of the 20th century and continues to the present. These social changes affect not only churches, but also for majority of human beings the relationship to God. Postmodern man/woman does not like archaic traditional forms of the spirituality; he/she tries to live his/her relationship to God in individual specific form, sometimes completely modified according to their visions. It causes the spiritual deregulation, which is the typical phenomenon of present time. Many new movements in church based on postmodern principles try to satisfy the spiritual needs of today's men/women, for whom are the old church institutions functionless. In my opinion, this trend will continue in future in this direction. The growing of new movements and the decay of the old institutions is easily noticeable already today. The main characteristics of postmodern spirituality are for example the charismatism, emphasis on personal relationships, evangelicalism, spontaneous missionary activities and the new forms of ecumenism. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)