KSČ na Plzeňsku v letech 1945-1948

Abstract

Léta 1945-1948 v Československu bývají současnou historiografii klasifikována jako přechodné období mezi dvěma totalitami, nacistickou a komunistickou. Zatímco nacistický režim byl od počátku českou veřejností vnímán jako cizorodý německý prvek, poválečný nástup Komunistické strany Československa (KSČ) vycházel nejen z impulsů zahraničně politické situace, ale byl též podporován velkou částí české společnosti. Do KSČ vstoupilo ještě před únorem 1948 přibližně 1 300 000 členů. V parlamentních volbách v roce 1946 získala KSČ v českých zemích politický mandát od 40 % voličů. "Lehkost" s jakou KSČ dokázala nastolit v Československu v únoru 1948 svůj totalitní režim, hluboce kontrastovala s průběhem vniku komunistických diktatur v okolních státech sovětské sféry vlivu. Československý komunismus totiž nebyl zdaleka jen sovětským importem, ale naopak navazoval na četné kulturní a politické tradice předválečné éry (levicoví intelektuálové, rusofilství, početná členská základna KSČ).1 Právě s ohledem na tyto skutečnosti nelze mocenský vzestup KSČ v letech 1945-1948 popisovat pouze pohledem "shora", očima zákulisní politiky stranických špiček. KSČ nebyla, a jako "masová" strana ani být nemohla, homogenním celkem. Existovaly velké rozdíly mezi jednotlivými organizačními úrovněmi KSČ od řadových členů, přes funkcionáře...