Kyperská otázka v zahraniční politice Spojených států amerických v letech 1960-1974

Abstract

As a result of World War II the Eastern Mediterranean became one of the most strategic regions in a rising bipolar system. The United States of America realized the geostrategical importance of Greece and Turkey and therefore they provided them with Truman doctrine financial support as a means of preventing infiltration of the Soviet Union to the region. Greece and Turkey assumed their important role in the security system of the West and therefore the United States had an interest in political and economical stability of the area. Nevertheless, from the fifties deep rooted historical tensions between Greece and Turkey intensified. The main reason for this was the Mediterranean island Cyprus, which was a traditional point of contention between both countries. The Cyprus Republic was founded in 1960 as a way of solving problems on the ethnically divided island and leading to pacify Greek-Turkish relations. However, the independence of Cyprus did not calm the situation in the Eastern Mediterranean. Events on the island created significant crises in 1964 and 1974; Greece and Turkey were in both years on the brink of mutual military confrontation. The United States took responsibility for the maintenance of the southeastern flag of NATO and from the end of the fifties started to be interested in the 'Cyprus...

Ve své diplomové práci jsem hodnotil postoje zahraniční politiky Spojených států amerických k tzv. kyperské otázce v letech 1960-1974. Při analyzování amerických zahraničně-politických zájmů vůči východnímu Středomoří po druhé světové válce jsem zdůraznil strategický význam této oblasti v bezpečnostním systému Západu. Kypr, na jehož území vznikla v roce 1960 etnicky smíšená Kyperská republika, jsem představil jako determinanta řecko-tureckých vztahů a došel jsem k závěru, že za nejdůležitější faktor, který ovlivnil další vývoj ve východním Středomoří, je možno označit vstup Řecka a Turecka do Severoatlantické aliance v roce 1952. Domnívám se, že začlenění obou států do bezpečnostního systému Západu vedlo k poklesu bezpečnosti v dané oblasti a ke zvýšení odvěké rivality mezi Řeckem a Tureckem. Vztahy mezi těmito zeměmi od padesátých do sedmdesátých let jsem proto z bezpečnostního hlediska označil za velmi nestabilní. Vzájemná nevraživost a snaha každého státu o to, aby ten druhý nezískal ve vzájemném soupeření více, se nejvíce projevovala v otázce středomořského ostrova Kypru. Komparací odlišností amerického postupu vůči Řecku a Turecku jsem ukázal, že pro Spojené státy bylo v kontextu bezpečnostní nejistoty mezi Řeckem a Tureckem velmi obtížné udržovat dobré vztahy s oběma strategicky důležitými spojenci....