Generalizace a specifikace lexikálního významu v soudobém uměleckém překladu

Abstract

Práce se zaměřuje na generalizaci a specifikaci v překladu jako obecné tendence a případné kandidáty na status překladové univerzálie. Podrobně se věnuje metodám jejich empirického výzkumu. Teoretická část práce nejprve v kapitolách 1 a 2 pojednává o generalizaci a specifikaci v kontextu deskriptivní translatologie, korpusové translatologie a v souvislosti s teoretickými pracemi Jiřího Levého. Kapitola 2 dále doplňuje výklad obou univerzálií pojednáním o lexikálním významu a rozebírá pojetí synonymie v lexikologii a stylistice. Upozorňuje také na typologické rozdíly mezi angličtinou a češtinou. Zabývá se dopadem těchto rozdílů na zobecňující či specifikující posuny v lexikálním významu a na elektronické zpracování dat pomocí korpusových manažerů. Kapitola 3 popisuje materiál a metody následujícího empirického výzkumu. Věnuje se postupně jeho třem etapám - srovnatelnému jednojazyčnému korpusu, paralelnímu anglicko-českému korpusu složenému z pěti textů a paralelnímu korpusu originálu a dvou překladů. Zmiňuje se o výběru textů, o referenčních korpusech a o použitých softwarových nástrojích. Většina textů v korpusech se řadí k "hlavnímu proudu" prozaické beletrie. Obsahem 4. kapitoly jsou tři etapy empirického výzkumu. První etapa se zaměřuje na analýzu tří velkých srovnatelných subkorpusů, které dohromady...

The aim of this thesis is to discuss the notions of generalization and specification as universal trends in translation and potential candidates for the status of universals of translation. Methods used in empirical research are also discussed in some detail. Chapters 1 and 2 focus on generalization and specification in the context of Descriptive Translation Studies, Corpus-Based Translation Studies and the work of the translation scholar Jiří Levý. Chapter 2 further attempts to present a comprehensive picture of both potential universals by examining the notion of lexical meaning and the issue of synonymy in the context of lexicology and stylistics. Finally, it draws attention to typological (systemic) differences between Czech and English and the impact these differences have on shifts of lexical meaning in terms of generalization/specification and on the use of electronic corpora. Chapter 3 outlines the three following stages of empirical research in terms of materials and methods. It presents a description of the three sets of corpora (a large monolingual comparable corpus, a parallel unidirectional English-Czech corpus, and a parallel corpus of one original and two translations), the choice of texts, reference corpora and corpus-processing software tools. Texts analysed in the three types of corpora...