Elzeviro jako neodmyslitelná součást deníku Corriere della Sera
Elzeviro as an inseparable part of the Corriere della Sera
diplomová práce (OBHÁJENO)
![Náhled dokumentu](/bitstream/handle/20.500.11956/17381/thumbnail.png?sequence=6&isAllowed=y)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/17381Identifikátory
SIS: 76964
Kolekce
- Kvalifikační práce [23779]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Špaček, Jiří
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Italština - Překladatelství a tlumočnictví - angličtina
Katedra / ústav / klinika
Ústav románských studií
Datum obhajoby
23. 9. 2008
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Italský elzeviro je specifický útvar, velmi těžko zařaditelný do jakékoli kategorie, stojí na pomezí mezi žurnalistikou a krásnou literaturou. Elzeviro se již přes sto let objevuje na tzv. Terza pagina ("Třetí straně"), což je opět specifická italská kulturní rubrika, dříve zařazovaná do všech renomovaných deníků. Největšího rozkvětu dosáhl ve dvacátých a třicátých letech, kdy se tomuto žánru věnovala i řada slavných italských autorů, nejpropracovanější elzeviry podle některých odborníků publikoval Emilio Cecchi. Po druhé světové válce, především v letech šedesátých a sedmdesátých, začíná elzeviro ztrácet svoje čtenáře. Zužuje se okruh témat, která elzeviro rozebírá, až se později zcela omezí na umělecké recenze. V současné době vychází "Třetí strana" a s ní i elzeviro jen v milánském deníku Corriere della Sera. Tématem moderního elzeviru je výlučně literatura. Elzeviro lze velmi obtížně definovat. Dříve mezi jeho témata patřily vedle literatury medicína, filosofie, historie či politika. Elzeviry byly velmi rozmanité, žánrově se nejvíce podobaly např. novele, eseji, fejetonu, recenzi, medailonku a cestopisné reportáži. Všechny elzeviry spojuje vysoká stylistická úroveň. Autoři se na minimálním prostoru (pouhé dva sloupky textu výlučně bez obrázků) snaží o maximální umělecký efekt. Stylisticky vysoce...
Elzeviro is a unique Italian genre, not easily classifiable for its particular position in between journalism and literature. For more than one hundred years, elzeviro has made its appearance on the Terza pagina (the "Third page"), the culture page, and another typically Italian phenomenon. The "Third page" with its elzeviro was once an inseparable part of all major Italian newspapers. In the past century, elzeviro saw its boom and full bloom in the twenties and in the thirties mostly due to a number of famous Italian authors who regularly contributed with their elzeviroes to this culture page. Among all, let's mention Emilio Cecchi, according to some critics the best elzevirist ever. After the WWII, mainly in the sixties and in the seventies, elzeviro starts to loose a considerable number of readers; the variety of topics discussed within elzeviro gets rapidly thinner till it reduces itself only to literature. In these days, the Terza pagina and elzeviro are still comprised within the culture section of the Corriere della Sera, the most widespread Italian newspaper. The modern elzeviro deals exclusively with literature. It is difficult to find an adequate definition for elzeviro. Originally, the topics were not restricted only to literature; they were of a much vaster variety ranging from history,...