Hranice já v attické tragédii

Abstract

¨Těžištěm této práce není attická tragédie, ale artikulace konceptu Já na přelomu archaického a klasického myšlení a hledání možností, které máme při zkoumání Já v cizí kultuře. Řecká dramata přežila dvě a půl tisíciletí díky nadčasové naléhavosti problémů, které dramatizují, a pokud bychom se chtěli dnes věnovat jejich skutečné celostní interpretaci, museli bychom je zkoumat v jejich nesporné umělecké svébytnosti. A to je nárok, který dalece přesahuje ambice této práce. Pokud se však od tohoto rozměru tragédie na chvíli odpoutáme, muzeme se z ní také jako z historického dokladu učit o problému, který je v ní zpracováván: o tom, čím byla pro klasické Řeky lidská bytost a jaké bylo ve světě její místo.