Neuromodulace v léčbě srdečního selhání

Abstract

The prognosis of heart failure with reduced ejection fraction remains poor. Neurohumoral activation, including increased cardiac sympathetic nerve activity, plays an important role in the pathogenesis as well as disease progression. Recently, several neuromodulation strategies have been proposed that aim to directly affect the residual autonomic imbalance. Spinal cord stimulation is one of the proposed methods. In the clinical part of this project, we assessed the mid-term effect of spinal cord stimulation on cardiac sympathetic nerve activity and the acute effect on autonomic balance. In the total study population, we did not detect any changes in cardiac sympathetic nerve activity or heart rate variability. However, we observed that the patients with high baseline sympathetic nerve activity or low heart rate variability responded favourably to therapy, reflected in reduced cardiac sympathetic nerve activity and increased heart rate variability. Considering these results, we conducted an experimental study focused on the effect of acute severe heart failure on heart rate variability. In a porcine model of hypoxic myocardial dysfunction, we observed a significant reduction in heart rate variability in all parameters recorded. Our results indicate that spinal cord stimulation may improve autonomic...

Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí je přes veškeré pokroky v léčbě stále spojeno s velmi špatnou prognózou. Předpokládá se, že v patogenezi tohoto onemocnění se významně uplatňuje neurohumorální aktivace, zahrnující i zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému. Bylo proto navrženo několik postupů tzv. neuromodulační léčby, která má za cíl přímým zásahem do vegetativního nervového systému příznivě ovlivnit reziduální autonomní nerovnováhu. Jednou z nadějných metod neuromodulace je míšní stimulace. V klinické části práce jsme proto u pacientů se srdečním selháním posuzovali vliv míšní stimulace na sympatickou nervovou aktivitu srdce a autonomní rovnováhu. V celé sledované populaci jsme neprokázali střednědobý vliv míšní stimulace na srdeční sympatickou nervovou aktivitu, ani akutní vliv na variabilitu srdeční frekvence. Pacienti se vstupně vyšší sympatickou nervovou aktivitou nebo nízkou variabilitou srdeční frekvence však na léčbu míšní stimulací reagovali příznivě. Došlo u nich k poklesu sympatické nervové aktivity srdce a ke zvýšení variability srdeční frekvence. S ohledem na tato pozorování jsme uspořádali experimentální studii s cílem zjistit, jak variabilitu srdeční frekvence ovlivní těžké akutní srdeční selhání. Na modelu akutně navozené hypoxické dysfunkce myokardu u prasete...