Interkulturelle Phänomenologie des Fotografierens

Abstract

English In this dissertation I thematise the act of photographing with a special emphasis on the seeing, which constitutes this act. In order to cast a light on this subject, I refer to the early philosophy of Martin Heidegger as well as to the Japanese philosopher Kitarō Nishida. Having Heidegger's 'Pragmatism' and 'Apriorism' as my point of departure, I first develop a hypothesis of a tension be- tween the passivity and the activity of photographic vision. On the one hand, photographers depend on already existing entities and contexts, in which entities appear to us 'first and foremost'; on the other hand, photographers possess an 'a priori knowledge' regarding framing, which helps them to activate photographic vision in the right moment and under the right circumstances. Alongside the idea of a modification of sight from a practical interest (,Umsicht!) to the theoretical one (,Hinse- hen'), I also discuss photographic seeing with reference to Heidegger's idea of the phenomenologi- cal reduction. Before photographers use their cameras to prepare for the actual shot, they modify their understanding of the being of the encountered entities, i. e. they perform a phenomenological- photographic reduction. The first part of the dissertation ends with the inclusion of the theme of au- thenticity,...

čeština V této disertační práci tematizuji akt fotografování se zvláštním důrazem na vidění, které tento akt konstituuje. Abych toto téma osvětlil, odkazuji na ranou filozofii Martina Heideggera a japonského filozofa Kitaró Nišidy. Vycházím z Heideggerova "pragmatismu" a "apriorismu" a nejprve rozvíjím hypotézu o napětí mezi pasivitou a aktivitou fotografického vidění. Na jedné straně jsou fotografové závislí na již existujících entitách a kontextech, v nichž se nám entity jeví "především"; na druhé straně fotografové disponují "apriorní znalostí" týkající se rámování, která jim pomáhá aktivovat fotografické vidění ve správný okamžik a za správných okolností. Vedle myšlenky modifikace vidění od praktického zájmu (,Umsicht') k teoretickému (,Hinsehen') pojednávám o fotografickém vidění také s odkazem na Heideggerovu myšlenku fenomenologické redukce. Než fotografové použijí své fotoaparáty a připraví se na vlastní záběr, modifikují své chápání bytí setkávaných entit, tj. provádějí fenomenologicko-fotografickou redukci. První část disertační práce končí zařazením tématu autenticity, jehož prostřednictvím se pro diskusi o fotografických praktikách stává relevantním několik dalších dílčích témat, jako je individuace, nálady a také okamžik. Ve druhé části disertační práce odkazuji na Nišidovu filozofii...