Vztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání
Relationship between Judgments for Recognition and Default Judgments
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/178856Identifiers
Study Information System: 241241
Collections
- Kvalifikační práce [13916]
Author
Advisor
Referee
Smolík, Petr
Faculty / Institute
Faculty of Law
Discipline
Law
Department
Department of Civil Law
Date of defense
18. 1. 2023
Publisher
Univerzita Karlova, Právnická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
Rozsudek pro uznání, rozsudek pro zmeškání, vztah, fikce, dispoziční úkonKeywords (English)
Judgement for Recognition, Default judgement, Relationship, Fiction, Act of DispositionVztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání Abstrakt Předmětem této diplomové práce je vztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání. V obou případech jde o zvláštní instituty typické pro civilní sporné řízení, jejichž účelem je především efektivita a zrychlení procesu před soudem. Toho se zákonná úprava snaží dosáhnout tím, že při rozhodování zvláštními rozsudky neukládá soudu povinnost zjišťovat skutkový stav, neboť taková rozhodnutí jsou založena čistě na skutkových tvrzeních žalobce či dispozičním úkonu žalovaného. Předně je východiskem pro určení vazeb mezi oběma rozsudky analýza těchto rozsudků jako samostatných rozhodnutí. Současná právní regulace zná celkem tři druhy zvláštních rozsudků, a to rozsudek pro výslovné uznání žalovaného, rozsudek pro fikci uznání a rozsudek pro zmeškání. Zejména je třeba důsledně rozlišovat rozsudek pro uznání založený na uznávacím projevu žalovaného vůči rozsudku pro uznání na základě fikce a rozsudku pro zmeškání. Zatímco první rozsudek vychází z dispozičního úkonu, kterým žalovaný svobodně projevuje vůli žalobní nárok uznat, zbylé dva rozsudky jsou založené na zmeškání žalovaného, který se buď nedostavil na jednání anebo se včas nevyjádřil k žalobě. Důsledkem této nečinnosti ze strany žalovaného je fikce uznání žalobního nároku či v případě rozsudku pro zmeškání domněnka...
Relationship between Judgments for Recognition and Default Judgments Abstract The subject of this diploma thesis is the relationship between judgments for recognition and default judgments. In both cases, the judgements are special institutes typical for civil contentious proceedings, primarily aimed at speeding up the proceedings before the court. The statutory provisions seek to achieve this mainly by not requiring the court to establish the facts of the case when deciding by special judgments, as the decisions are based solely on plaintiff's factual allegations or defendant's act of disposition. Firstly, the starting point for determining the links between the two judgments is an analysis of the judgments as separate decisions. The current legal framework recognises three types of special judgments, namely a judgment for explicit recognition, a judgment for a legal fiction of recognition and a default judgment. In particular, a judgment for explicit recognition should be distinguished from a fictitious judgment for recognition and a default judgment. Whereas the first decision is based on a dispositive act made by the defendant freely expressing his will to recognise the claim, the other two judgments are based on defendant's default, either by failing to appear at the hearing or make a statement of...