Interpretace pozdního díla Oldřicha Mikuláška (Šokovaná růže, Agogh, Žebro Adamovo)
The Interpretation of Oldřich Mikulášek's Late Work (Šokovaná růže, Agogh, Žebro Adamovo)
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/17920Identifikátory
SIS: 61530
Kolekce
- Kvalifikační práce [19159]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Peterka, Josef
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy český jazyk - hudební výchova
Katedra / ústav / klinika
Katedra českého jazyka a katedra české literatury
Datum obhajoby
4. 9. 2008
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Práce je prvním pokusem o komplexní analýzu a interpretaci prvních tří sbírek pozdního tvůrčího období Oldřicha Mikuláška, Šokované růže, Agoghu a Žebra Adamova. Každé sbírce je věnována zvláštní pozornost; na pozadí složitého a dosud málo probádaného kontextu české literatury přelomu 60 a 70. let a výběrově i kontextu Mikuláškova celoživotního díla jsou hledány a hodnoceny společné konstanty interpretovaných sbírek, jejich klíčové motivy, témata a celkový smysl, prostor je věnován básníkovým specifikům - mýtickému světu, zaumnému jazyku, mistrovství point a kombinační schopnosti. Práce na ukázkách dokumentuje zažité atributy Mikuláškovy poezie, dramatičnost, pulsování a tvorbu sémantických oblouků, zvláštní zřetel se klade na klíčové téma existence. Komparací je přiblížena Mikuláškova vazba na jeho básnické vzory, K. H. Máchu, R. M. Rilkeho, F. Halase a V. Holana.
Práce je prvním pokusem o komplexní analýzu a interpretaci prvních tří sbírek pozdního tvůrčího období Oldřicha Mikuláška, Šokované růže, Agoghu a Žebra Adamova. Každé sbírce je věnována zvláštní pozornost; na pozadí složitého a dosud málo probádaného kontextu české literatury přelomu 60 a 70. let a výběrově i kontextu Mikuláškova celoživotního díla jsou hledány a hodnoceny společné konstanty interpretovaných sbírek, jejich klíčové motivy, témata a celkový smysl, prostor je věnován básníkovým specifikům - mýtickému světu, zaumnému jazyku, mistrovství point a kombinační schopnosti. Práce na ukázkách dokumentuje zažité atributy Mikuláškovy poezie, dramatičnost, pulsování a tvorbu sémantických oblouků, zvláštní zřetel se klade na klíčové téma existence. Komparací je přiblížena Mikuláškova vazba na jeho básnické vzory, K. H. Máchu, R. M. Rilkeho, F. Halase a V. Holana.