Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí

Abstract

Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...

This thesis deals with Zelów as a place of live of Protestants, whose ancestors left the Czech land after the 1740. The group identified with the Czech Reformed tradition. By the end of the 19 century, they were discovered such as the communitie of fellow countrymen, and therefore the thesis focuses on their descriptions in the press and books. The visits of Jan Auerhan, Vladimír Míčan or Josef Folprecht illustrate the approach of the assistance to fellow countrymen, who perceived them as a lost branch of the Czechs. However, their interpretations were affected by the sight of national glasses, and at the same time they decided to support them in order to avoid assimilation. The second part of the work focused on the repatriation action from Poland to Czechoslovakia. Based on extensive archival research, we interpret the situation and activities of the Society of the Czech Exiles and Returnees from Poland, which helped Czech evangelicals abroad who, despite their wishes, were not settled in one place, but on the contrary scattered to the border area. The last part of the dissertation presents an interpretation of the term "exile tradition" by Edita Štěříková and several Diaries, in which we show how life in Zelów was remembered, how they described it, what they emphasized. At the same time, in the...