Sentience jako kritérium morálního statusu

Abstract

Abstract. This dissertation suggests that sentience represents a plausible criterion of moral status. Sentient beings capable of having pleasant or unpleasant experiences have an inherent interest in not suffering by virtue of this capacity, and humans as moral actors commonly assume that it is wrong to inflict pain without a good reason. The first part of the dissertation aims to uphold the following three theses: 1) Biological life represents a too broad criterion of moral status; 2) Rationality (reason, language, moral autonomy, ability to reciprocate) represents a too narrow criterion of moral status; 3) Sentience constitutes a plausible criterion of moral status. The text presents the ethical theories of Albert Schweitzer, René Descartes, Immanuel Kant and Peter Carruthers. It unfolds the argument from marginal cases and the critique of speciesism. It focuses on basic concepts of consciousness, the issue of subjective character of consciousness, and the problem of other minds. It also reviews the existing scientific evidence of sentience in mammals, birds, reptiles, amphibians, fish, cephalopods, and arthropods. The second part of the dissertation aims to present and evaluate normative theories that address the criterion of sentience. At the same time, it aims to defend the thesis that contractualism,...

Abstrakt. Tato disertační práce navrhuje sentienci jako přijatelné kritérium morálního statusu. Vnímající bytosti schopné mít příjemné i nepříjemné zkušenosti mají na základě této své schopnosti zájem netrpět, a my, jakožto morální aktéři, běžně předpokládáme, že působit záměrně a bezdůvodně bolest je špatné. První část disertace si klade za cíl obhájit tři teze: 1) biologický život představuje příliš široké kritérium morálního statusu.; 2) Racionalita (rozum, jazyk, morální autonomie, schopnost reciprocity) představuje příliš úzké kritérium morálního statusu; 3) sentience je přijatelným kritériem morálního statusu. Práce představuje etické teorie Alberta Schweitzera, René Descarta, Immanuela Kanta a Petera Carrutherse. Předkládá argument marginálními případy a kritiku speciesismu. Zaměřuje se na základní koncepty vědomí, problematiku subjektivního charakteru vědomých zkušeností a problém jiných myslí. Posuzuje také důkazy sentience u savců, ptáků, plazů, obojživelníků, ryb, hlavonožců a členovců. Druhá část disertace si klade za cíl představit a zhodnotit normativní teorie, které s kritériem sentience pracují, a zároveň obhájit tezi, že kontraktualismus, je-li správně pochopen, poskytuje přesvědčivý teoretický rámec pro přiznání přímého morálního statusu zvířatům. Práce se nejprve věnuje preferenčnímu...