Essays in Applied Economics

Abstract

The first chapter of this dissertation investigates whether the introduction of unilateral divorce legislation (UDL), which started in the late 1960s af- fected the educational structure of marriage. Based on marriage and divorce certificate data covering 1970-1988, we (Štěpán Jurajda and I) provide new evidence on the evolution of the educational structure of marriage inflows (newlyweds) and outflows (divorces). We estimate a difference-in-differences model to gauge the impact of UDL on both of these flows. While UDL did not contribute to rising homogamy (the tendency towards married partners having the same level of education), it did affect the educational structure of marriage: it made generally unstable hypogamous couples (women marrying less educated partners) less likely to divorce, and it made homogamous cou- ples more stable than hypergamous ones (women marrying more educated partners). The second chapter argues that the changes in family regulations that affect marriage stability could also affect fertility decisions and thereby the fertility differentials of homogamous couples (with the same education level) versus non-homogamous couples. It has been shown that the introduction of joint custody laws (JCLs) in the US affected family decisions, including overall fertility, but there is...

První kapitola této disertační práce zjišťuje, zda zavedení unilaterální rozvodové legislativy (UDL), které začalo koncem 60. let, ovlivnilo vzdělanostní strukturu manželství. Na základě údajů z oddacích a rozvodových listů za roky 1970-1988 poskytujeme (já a Štěpán Jurajda) nové důkazy o vývoji vzdělanostní struktury přílivu manželství (novomanželé) a odlivu (rozvody). Odhadujeme model difference-in-difference", abychom změřili dopad UDL na oba tyto toky. I když UDL nepřispěla k nárůstu homogamie (sklon k sezdaným partnerům mívat stejnou úrovneň vzdělání), ovlivnila vzdělávací strukturu manželství: snížila pravděpodobnost rozvodu obecně nestabilních hypogamních párů (ženy, které si vzaly méně vzdělané partnery), a přispěla k větší stabilitě homogamních párů oproti hypergamním (ženy, které si vzaly vzdělanější partnery). Druhá kapitola tvrdí, že změny v rodinných předpisech, které ovlivňují stabilitu manželství, mohou ovlivnit i rozhodování o plodnosti a tím i rozdíly v plodnosti homogamních párů (se stejnou úrovní vzdělání) oproti neho- mogamním párům. Ukázalo se, že zavedení zákonů o společné péči (JCL) v USA ovlivnilo rodinná rozhodnutí, včetně celkové plodnosti, ale...