Využití metody EduScrum ve výuce přírodopisu na základní škole

Abstract

This work was focused on the eduScrum teaching method and its use in the teaching of biology at the second level of elementary school, specifically in the seventh and eighth grade. The main goal was to characterize this method and find out what the students reported as its strengths and weaknesses, what they took away for themselves and what threats they perceived. Also, what suggestions did they have for improving the method. A secondary goal was to define the goals of science education in general and to define activation methods, among which the EduScrum method belongs. A modified SWOT analysis was chosen as a research tool. The students' statements were further processed qualitatively using the open coding method. The result of the research part showed that the students mentioned teamwork as the main strength of the EduScrum method. Non-cooperation was mentioned by the students as the weakest aspect. This paradox was explained on the basis of two theories of motivation - self- determination and mind-set. The greatest benefit for the pupils was the deepening of knowledge in the given topics. The students saw the greatest threat in non-cooperation and the related risks of missing work and receiving a bad grade. In order to improve the method, the students presented mostly irrelevant proposals that...

Tato práce byla zaměřena na výukovou metodu eduScrum a její využití ve výuce přírodopisu na druhém stupni základní školy konkrétně v sedmém a osmém ročníku. Hlavním cílem bylo charakterizovat tuto metodu a zjistit, jaké uvedli žáci její silné a slabé stránky, co si odnesli pro sebe a jaké hrozby vnímali. Dále také jaké náměty na zlepšení metody měli. Vedlejším cílem bylo vymezit cíle přírodovědného vzdělávání všeobecně a definovat aktivizační metody, mezi které metoda EduScrum patří. Jako výzkumný nástroj byla zvolena upravená SWOT analýza. Výpovědi žáků byly dále zpracovány kvalitativně metodou otevřeného kódování. Výsledek výzkumné části ukázal, že žáci jako hlavní silnou stránku metody EduScrum uvedli týmovou spolupráci. Jako nejslabší stránka byla žáky zmíněna nespolupráce. Tento paradox byl vysvětlen na základě dvou teorií motivace - sebedeterminační a nastavení mysli. Největší přínos bylo pro žáky prohloubení znalostí v daných tématech. Největší hrozbu spatřovali žáci v nespolupráci a na ní navázaných rizicích nestihnutí práce a obdržení špatné známky. Pro zlepšení metody uvedli žáci většinou irelevantní návrhy, které nejsou realizovatelné nebo se neslučují s metodikou EduScrum. Celkově práce podala žákovský pohled na metodu EduScrum, její silné a slabé stránky, individuální přínosy, vnímané...