Krakatit dvakrát jinak - případ nejznámějšího českého autoremaku

Abstract

This bachelor thesis deals with the film The Dark Sun (Temné slunce, Otakar Vávra, 1980) as the second film adaptation of Karel Čapek's novel Krakatit from 1924. From the current point of view, The Dark Sun is perceived as a remake of Vávra's first film Krakatit (Otakar Vávra, 1948). This thesis pursues the question whether the film was perceived as a remake (or as a new version of an older film) even at the time of its official premiere, and how the then Czech criticism felt about this fact. First, on the basis of foreign specialist literature, thesis defines the very concept of remake as it was understood at the time of The Dark Sun's creation. According to this definition, it determines whether any of the then Czech critics viewed The Dark Sun in the same way as foreign experts would view it. It also provides the necessary context for the analysis of criticism in the period of normalization in Czechoslovakia and, above all, the conditions in the Barrandov Film Studio, in which the films of that time were made. On the basis of this context and traceable interviews with the filmmakers, it conducts a survey of the development of the film itself. Its main goal is primarily an exploration of contemporary Czech discourse on the topic of film remakes through Dark Sun and articles from the period press...

Tato bakalářská práce se zabývá filmem Temné slunce (Otakar Vávra, 1980) jakožto druhou filmovou adaptací románu Karla Čapka Krakatit vydaného v roce 1924. Ze současného pohledu je Temné slunce vnímáno jako remake Vávrovy první adaptace Krakatitu (Otakar Vávra, 1948). Práce řeší, jestli byl film jako remake (nebo jako nové zpracování staršího díla) vnímán i v době své oficiální premiéry a jak se k tomuto faktu stavěla česká dobová kritika. Nejprve na základě zahraniční odborné literatury vymezuje samotný pojem remake tak, jak byl chápán v době vzniku Temného slunce. Dle tohoto vymezení určuje, zda-li někdo z českých dobových kritiků na Temné slunce nahlížel podobně, jako by na něj nahlíželi zahraniční odborníci. Uvádí také pro analýzu dobové kritiky nezbytný kontext doby normalizace v Československu a především podmínky ve Filmovém studiu Barrandov, v jakých tehdy filmy vznikaly. Na základě tohoto kontextu a dohledatelných rozhovorů s tvůrci filmu pak mapuje samotný vznik filmu. Jejím hlavním cílem je především průzkum českého dobového diskurzu na téma filmových remaků prostřednictvím Temného slunce a článků z dobového tisku, které na film nějakým způsobem reagují.