Memories of an Aegean Borderscape: Belonging to Imvros (Gökçeada/Ίμβρος)
Vzpomínky na egejskou hraniční krajinu: Sounáležitost s Imvrosem (Gökçeadou/Ίμβρος)
dizertační práce (OBHÁJENO)
Omezená dostupnost dokumentu
Celý dokument nebo jeho části jsou nepřístupné do 12. 04. 2027
Důvod omezené dostupnosti:
Ochrana informací chráněných zvláštním zákonem
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/189058Identifikátory
SIS: 225591
Kolekce
- Kvalifikační práce [23747]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Hatzidaki, Elizabeth
Dahdah, Assaf
Oponent práce
Tsimouris, Giorgos
Carpentier, Nico
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
European Joint Doctorate Migration and Modernity: Historical and Cultural Challenges
Katedra / ústav / klinika
Ústav anglofonních literatur a kultur
Datum obhajoby
11. 4. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Angličtina
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
hranice|hraniční krajiny|hraniční imaginace|řecko-turecké hranice|příslušnost|politická příslušnost|sounáležitost|budování národa|národnostní menšiny|diasporní vlast|imbrijská diaspora|imvrijská diaspora|nucená migrace|výměna obyvatelstva|řecko-turecká výměna obyvatelstva|vytváření diaspor|návrat diaspor|diasporní identita|diasporní paměť|mezigenerační trauma|prostorová imaginace|Imbros|Imvros|Gökçeada|ΊμβροςKlíčová slova (anglicky)
borders|borderscapes|border imaginations|Greek-Turkish borders|belonging|political belonging|belongingness|nation-building|national minorities|diaspora homeland|Imbriot diaspora|Imvriot diaspora|forced migration|population exchange|Greco-Turkish population exchange|diaspora creation|diaspora return|diasporic identity|diasporic memory|intergenerational trauma|spatial imagination|Imbros|Imvros|Gökçeada|ΊμβροςTato disertační práce se zaměřuje na ostrov Imvros v Egejském moři - turecky Gökçeada a řecky Ίμβρος - a využívá rozvíjející se "hraniční krajinu" ke zkoumání sociálně-politických mýtů příslušnosti spojených s procesy vzniku a návratu diaspory. Sledováním rozmanitých úprav hraniční oblasti ("borderscaping practices"), k nimž na ostrově Imvros docházelo od jeho postoupení nově vzniklému tureckému národnímu státu po první světové válce a osvobození jeho řecky mluvících obyvatel od řecko-turecké výměny obyvatelstva v roce 1923, poukazuje na podstatný posun mezi "hegemonickou hraniční krajinou" a "proti-hegemonickou hraniční krajinou", k němuž na ostrově došlo zhruba na počátku 90. let 20. století. Zatímco éra "hegemonické hraniční krajiny" je spojena s mnohostranným dopadem (dopady) tureckého budování národa na nucené vysídlení řecky mluvících obyvatel Imvrosu - a tím i na paralelní vytvoření imvrijské diaspory - především mezi 60. a 80. lety 20. století, éra "proti-hegemonické hraniční krajiny" je naopak spojena s rozvíjejícím se hnutím za návrat diaspory, kterého se od počátku 90. let 20. století účastní někteří členové imvrijské diaspory. Podklady pro tuto práci tvoří také 42 rozhovorů a 33 kreslených map získaných od příslušníků první, druhé a třetí generace imvriotské diaspory, kteří souhlasili s účastí...
Zoning in on the Aegean island of Imvros - Gökçeada in Turkish and Ίμβρος in Greek - this thesis deploys the developing 'borderscape' lens to explore socio-political myths of belonging linked to processes of diaspora creation and return. By tracing diverse 'borderscaping' practices which have occurred on Imvros since its post-WWI cession to the newly-created Turkish nation- state and the exemption of its Greek-speaking inhabitants from the 1923 Greco-Turkish population exchange, it highlights a substantial shift between 'hegemonic borderscape' and 'counter-hegemonic borderscape' eras occurring on the island roughly in the early 1990s. Whereas the 'hegemonic borderscape' era is linked to the multifaceted impact(s) of Turkish nation-building on the forced displacement of Imvros' Greek-speaking inhabitants - and thus the parallel creation of the Imvriot diaspora - primarily between the 1960s and 1980s, the 'counter-hegemonic borderscape' era is instead linked to the unfolding diasporic return movement which has been partaken in by some members of the Imvriot diaspora since the early 1990s. Data for this thesis also draws on 42 interviews and 33 mental maps collected from first, second and third-generation members of the Imvriot diaspora who agreed to participate in a grounded theory ethnography conducted in...
Citace dokumentu
Metadata
Zobrazit celý záznamSouvisející záznamy
Zobrazují se záznamy příbuzné na základě názvu, autora a předmětu.
-
Česká politika diaspor, její dimenze a mezinárodní kontext
Výsledek obhajoby: OBHÁJENOCibulková, Tereza (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2023)Datum obhajoby: 24. 5. 20235 Abstract This final thesis, Czech diaspora policy, its dimensions and international context, is focused on the diaspora policy of Czechia towards the population living abroad. It consists of several parts. The first part ... -
Representing Slavery in Black British Writing
Výsledek obhajoby: OBHÁJENOBartová, Nikola (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2013)Datum obhajoby: 10. 9. 2013Tato práce se zabývá černošskou britskou literaturou která se zaobírá problematikou otroctví. Vybraní autoři jsou buďto karibského nebo afro-indického (ačkoli byla použita jedna americká prozaička pro potřebu srovnání) ... -
Bosenská diaspora v Lublani
Výsledek obhajoby: OBHÁJENOHanušová, Tereza (Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, 2018)Datum obhajoby: 11. 6. 2018This thesis aims at the Bosnian diaspora in Ljubljana. The thesis considers three research questions: How do members of the Bosnian diaspora in Ljubljana evaluate their life of the ethnic minority in Slovenia, how do they ...