Zdena Fibichová (1933-1991)

Abstract

Zdena Fibichová intenzivně tvořila do posledního dne, který jí byl vyměřen. V celém jejím poměrně dlouhém tvůrčím životě nenalezneme delší pauzu, kdy by měla potřebu si od umění odpočinout. Nepovažovala totiž sochařinu za práci. Uchylovala se k ní vždy, když pociťovala touhu a potřebu se plně projevit nejen jako sochařka, ale zároveň zhmotnit své intence jako jedinečná lidská bytost. Ať již pracovala v sádře, cínu, cementu, betonu, kameni nebo keramice, vždy se pokoušela ve svých objektech něco sdělit. Prozkoumávání možných způsobů sdělení byl také jeden z hlavních důvodů, proč zpracovávala konkrétní téma v několika variantách a dospěla tak až k různě početným cyklům. Tato obsahovost spolu s nekompromisně uchopeným tvarem je jedním z příznačných rysů jejích nejkvalitnějších plastik. V kresbách se zase naplno obrazil její výtvarný temperament a schopnost rychle postihnout a zhmotnit základní ideu. Přestože poloha jejího uměleckého směřování je v literatuře opakovaně označována za poetickou, tento aspekt tvorby autorky interpretuje jen částečně a bylo by zavádějící a ochuzující soustředit se jen na tuto linii. Fibichová na sebe nechávala především v šedesátých letech působit mnohé dostupné vlivy tehdejší kulturní atmosféry, a to jak prostřednictvím konfrontací s českými výtvarníky, tak i nezprostředkovaným...

The sculptress, Zdena Fibichová (1933 - 1991) belonged to post-war generation, which has emerged at the end of 1950's on the Czech art scene. Times of her studies on VŠUP (Academy of Arts, Architecture and Design) with Josef Wagner, was crucial for her evolution as a sculptress. Here she found not only her great example in the persona of her teacher, but she also met other artists, who shared her art tendencies and also, became her lifetime friends. In 1959, with her fellow students, Olbram Zoubek, Eva Kmentová and Vladimír Preclík (who she married), she joined the "Trasa 54". Along with this group, Zdena Fibichová, has exhibited on all collective exhibitions, not only in the 60's, but also after the revolution. Zdena Fibichová was influenced by many leading art trends at home and in Europe. She was oriented mainly to modern english sculpturing. Vitally important was her first study trip to Vence in south of France, where she became familiar with ceramic clay, later her prevailing material. Expression through more or less numerous cycles, was typical for the artist, which is emphasized by multiple approaches to a single artistic theme. So she created series of sculptures, significant by gradual reduction heading towards abstract shapes. This process escalated in the end of the 60's in the Stele and Pulpits...