Malnutrice v geriatrické klinické praxi

Abstract

Introduction to the problem: Malnutrition is a prevalent disease in the geriatric population. Currently, there are several types of classification and assessment of malnutrition according to MKN-10, ESPEN, and GLIM. Based on the severity of the diagnosis, it is always necessary to proceed immediately to appropriate therapy that will improve patients' overall health and also lead to an improvement in their quality of life. Aims of the study and research questions: The first goal is to evaluate the nutritional status of patients based on the nutritional screening, MMSE test results, laboratory examination, and dietary intake in the first three days of hospitalization. The second goal is to assess the nutritional status of patients identified in nutritional screening tests, such as MNA and SNAQ, at risk of malnutrition or already in a state of malnutrition using the GLIM diagnostic criteria. To better evaluate both objectives of the study, five research questions were formulated: 1. How many respondents had a normal nutritional status, were in a state of malnutrition, or were at risk of malnutrition? 2. What was the specificity and sensitivity of each nutritional screening compared to the GLIM diagnostic criteria? 3. Did malnutrition and malnutrition-risk respondents have worse laboratory index...

Úvod do problematiky: Malnutrice je velice často se vyskytující onemocnění v geriatrické populaci. V současné době existuje několik typů klasifikací a hodnocení malnutrice dle MKN- 10, ESPEN a GLIM. Na základě diagnostiky závažnosti je nutné vždy ihned přistoupit k odpovídající terapii, která bude zlepšovat celkový zdravotní stav pacientů a povede i ke zvýšení kvality jejich života. Cíle práce a výzkumné otázky: Prvním cílem je zhodnocení nutričního stavu pacientů na základě výsledku nutričního screeningu, výsledků MMSE testu, laboratorního vyšetření a příjmu stravy v prvních 3 dnech hospitalizace. Druhým cílem je zhodnocení výživového stavu pacientů, kteří byli identifikováni v nutričních screeningách typu MNA a SNAQ v riziku malnutrice či již ve stavu malnutrice, pomocí diagnostických kritérií dle GLIM. Pro lepší vyhodnocení obou cílů práce byly formulováno 5 výzkumných otázek: 1. Kolik respondentů bylo v normálním výživovém stavu anebo ve stavu malnutrice či rizika malnutrice? 2. Jaká byla specifita a senzitivita jednotlivých použitých nutričních screeningů ve srovnání s diagnostickýma kritériema GLIM? 3. Měli malnutriční a malnutričně rizikoví respondenti horší výsledky laboratorních ukazatelů než respondenti v normálním výživovém stavu? 4. Měli na základě výsledku nutričního screeningu typu...