Präsentation, Dialog oder Verflechtung? Kommunikationsformen in der Arbeit des Goethe-Instituts am Beispiel des Themenraum-Konzepts

Abstract

Tato diplomová práce se věnuje tématu německé zahraniční kulturní práce Goethe-Institutu a klade si otázku, zda se v souladu s poslední koncepcí ministerstva zahraničí z roku 2011 a obecným trendem "normalizace" v německé zahraniční politice více soustředí na sledování národního zájmu a jednostrannou prezentaci, spíše než na rovnocenný dialog. Práce tuto otázku zkoumá nejprve na základě dostupných sekundárních i primárních zdrojů k zahraniční kulturní politice a následně popisuje nejnovější trendy v komunikaci Goethe- Institutu. Druhá část práce je případovou studií, kde je použití tří forem komunikace (prezentace, dialog a propojení) v práci Goethe-Institutu ilustrováno na příkladu implementace konceptu Themenraum (tematický prostor) od roku 2016 do současnosti v pěti Goethe-Institutech (v Praze, Varšavě, Bratislavě, New Yorku a Rize). Analyzovány byly rozhovory se zaměstnanci těchto institutů, jejich webové stránky i některé interní materiály k Themenraum. Na tomto příkladě je ukázáno, že v práci Goethe-Institutu můžeme najít zpravidla všechny tyto formáty, které se navzájem doplňují a společně tvoří funkční celek.

This thesis explores the topic of German Foreign Cultural Work of the Goethe-Institut and aims to answer the question of whether, in accordance with the latest Foreign Office conception from 2011 and the general trend of "normalization" in German foreign policy, it tends to focus more on pursuing national interest and unilateral presentation, rather than on equal dialogue. The study first investigates this question based on available secondary and primary sources on foreign cultural policy and subsequently describes the latest trends in the communication of the Goethe-Institut. The second part of the thesis is a case study, illustrating the use of three forms of communication (presentation, dialogue, and interconnection) in the work of the Goethe-Institut, exemplified by the implementation of the Themenraum concept (theme space) that has been in use since 2016 in five Goethe- Instituts (in Prague, Warsaw, Bratislava, New York, and Riga). Interviews with employees of these institutes, their websites, and internal materials on Themenraum were analysed. These examples demonstrates that in the work of the Goethe-Institut, all these three communication formats are typically found to complement each other and form a functional whole.