Abeho a Trumpův odkaz? Strategický narativ Indo-Pacifiku

Abstract

Tato diplomová práce se snaží prozkoumat příslušné strategické narativy Japonska a Spojených států týkající se Indo-Pacifiku. Vznik konceptu Indo-Pacifiku v Japonsku a jeho následné přijetí ve Spojených státech vyvolává otázky o formování indo-pacifického narativu a motivaci tohoto vývoje. Práce zpochybňuje předpoklad společné vize obou zemí navzdory jejich značné podobnosti v terminologii týkající se Indo-Pacifiku a klade si za cíl rozkrýt jejich strategické narativy. Na základě teoretického rámce strategických narativů a rozlišení tří typů narativů zkoumá kvalitativní obsahová analýza vládní komunikaci Japonska a Spojených států v letech 2016-2021, zahrnující období Abeho a Trumpovy administrativy. Práce analyzuje jednotlivé typy strategických narativů s cílem odhalit základní motivace a cíle, které utvářejí indo-pacifické narativy. Práce nakonec tvrdí, že ačkoli obě země upřednostňují regionální stabilitu v indo-pacifickém regionu, jejich narativy odrážejí odlišné národní zájmy a vize pro indo-pacifický region, což podtrhuje složitost regionální dynamiky a strategického uspořádání.

The thesis seeks to investigate the respective strategic narratives of Japan and the United States regarding the Indo-Pacific. The emergence of the Indo-Pacific concept in Japan, followed by its adoption in the United States, raises questions about the formation of the Indo-Pacific narrative and the motivations behind these developments. The thesis challenges the assumption of a shared vision between the two countries despite their significant similarities in their terminology around the Indo-Pacific, aiming to unravel their strategic narratives. Building on the strategic narrative theoretical framework and distinguishing between three narrative types, the qualitative content analysis examines Japan's and the United States government communications from 2016 to 2021, covering the Abe and Trump administrations. The thesis analyzes each strategic narrative type to uncover the underlying motivations and goals shaping the Indo-Pacific narratives. Ultimately, the thesis argues that while both countries prioritize regional stability in the Indo-Pacific region, their narratives reflect distinct national interests and visions for the Indo-Pacific, underscoring the complexity of regional dynamics and strategic alignments.