Indonesistika na FF UK: dějiny oboru

Abstract

Diplomová práce zachycuje vznik a vývoj oboru indonesistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zejména mezi roky 1953-1974. Cílem práce je přiblížit dějiny oboru a osudy aktérů tohoto pracoviště (pedagogů, absolventů, spolupracovníků) v širším dobovém kontextu. Vzhledem k absenci sekundární literatury na dané téma diplomová práce čerpá z archivního a orálně-historického výzkumu. Obor se na FF UK etabloval na počátku padesátých let a mezi výše zmíněnými roky ho dokončily tři ročníky absolventů. Ačkoliv je historie oboru klíčově spjata s FF UK, zásadní bylo také působení některých indonesistů v Orientálním ústavu ČSAV. Stejně tak zmíněné časové vymezení není možné chápat zcela striktně, obor indonesistika má kořeny v době meziválečné a válečné, kdy Prahou putovali první mluvčí malajštiny, či chceme-li indonéštiny, jazyka, který byl přijat za jazyk indonéské národní jednoty. Rok 1974, kdy byla možnost studia přerušena, nemusel znamenat zásadní oborový mezník. Další výzkum pravděpodobně ukáže, že je třeba se v této souvislosti zabývat dějinami oboru až do devadesátých let. Diplomová práce je rámována kapitolami obecnějšího charakteru (např. proměny a dynamika vnitřní a zejména zahraniční politiky Československa, některé důležité mezníky indonéských dějin, historie československo-indonéských vztahů, a to...

The thesis attempts to capture the establishment and development of the field of Indonesian Studies at the Faculty of Arts of Charles University between 1953-1974. The aim is to present the history of the field and the fate of the actors of this department within the broader historical context and time. Due to the absence of secondary literature, the thesis has relied on archival and oral history research. The field was established at the Faculty of Arts in the early 1950s and three groups of graduates completed the course between the years mentioned above. However, the history of the field is fundamentally linked to the Faculty of Arts of Charles University, another crucial institution, where some indonesianists at the Oriental Institute of the Czechoslovak Academy of Sciences. Similarly, the above-mentioned time frame is approximate; the thesis focuses on some overlaps to the interwar and wartime periods, when the first speakers of Malay, the language that was adopted as the language of Indonesian national unity, wandered through Prague. The year 1974, when the possibility of studying Indonesian Studies was discontinued, may not have marked a major disciplinary turning point; further research will probably show that the history of the field up to the 1990s needs to be considered in this context. The...