Vojenské reformy Maxmiliána I.: socio-ekonomický kontext říšské společnosti na přelomu 15. a 16. století

Abstract

V rámci této práce je zkoumána možná interakce mezi říšskou společností a třemi vojenskými reformami a inovacemi, na nichž se na přelomu 15. a 16. století podílel Maxmilián I. Habsburský. Jednalo se o vznik žoldáka "lancknechta", o snahu vytvořit stálé vojsko ve Svaté říši římské a vybudování reformovaného dělostřelectva. Součástí práce je zhodnocení hospodářských, sociálních a politických faktorů ovlivňujících prosazení těchto reforem a inovací. Následné dopady těchto vojenských reforem jsou sledovány v rámci celého 16. století. Problematické chování lancknechtů, které bylo spojené s jejich identitou a ohrožovalo říšskou společnost, bylo v průběhu století kontrolováno a usměrňováno. Stálé říšské vojsko Maxmilián nezaložil, začal však využívat k vojenským účelům říšské kraje, které po jeho smrti svoji vojenskou funkci rozvíjely. Výroba reformované artilerie v dílnách tyrolského Innsbrucku sdružovala odborníky z Říše a začala konkurovat jihoněmeckému Norimberku, přičemž také přispěla k obraně rakouských dědičných zemí proti útokům Osmanské říše v 16. století. Maxmiliánovy vojenské reformy a inovace tedy skutečně měly dopad na říšskou společnost.

This thesis examines the possible interaction between imperial society and three military reforms and innovations in which Maximilian I of Habsburg was involved at the turn of the 15th and 16th century. The given changes are such: the origin of the mercenary "Landsknecht", the attempt to create a standing army in the Holy Roman Empire and the building of a reformed artillery. The thesis includes an assessment of the economic, social and political factors influencing the implementation of these reforms and innovations. The subsequent effects of these military reforms are traced throughout the 16th century. The problematic behaviour of the Landsknechts, which was linked to their identity and threatened imperial society, was controlled and channelled throughout the century. Maximilian did not establish a standing imperial army; however, he began to use the imperial circles for military purposes, which expanded their military function after his death. The production of reformed artillery in the workshops of Innsbruck, Tyrol, united experts from the Empire and began to compete with the South German city of Nuremberg, while also contributing to the defence of the Austrian hereditary lands against attacks by the Ottoman Empire in the 16th century. Thus, Maximilian's military reforms and innovations did...