Program následné péče pro osoby se zkušeností s duální diagnózou: evaluace procesu

Abstract

Prevalence výskytu osob se zkušeností s duální diagnózou v adiktologických službách stoupá a žádá si další rozvoj služeb stávajících, popř. tvorbu služeb nových, které by na tento fenomén adekvátním způsobem reagovaly. Cílem práce je provést evaluaci procesu zavedení a realizace programu následné péče pro osoby se zkušeností s duální diagnózou. Data byla získána pomocí polostrukturovaných interview. Výzkumným souborem byli 4 pracovníci následné péče v Brně. Dále proběhla kvantitativní obsahová analýza dokumentace služby. Program následné péče má vytvořenou adekvátní síť spolupracujících služeb, v níž dominuje kooperace s terapeutickými komunitami pro lidi s duální diagnózou, které pracovníci považují za nejvhodnější přípravu na program, zvláště ve srovnání s přípravou v psychiatrických nemocnicích. Fokus programu je na osoby s psychotickým onemocněním, nicméně značná část jeho klientely zahrnuje lidi s úzkostně depresivní symptomatikou a poruchou osobnosti. Program se vyznačuje vysokou mírou flexibility, je vnímavý k aktuálním potřebám klientů. Za nejdůležitější metodu při práci s klienty označují pracovníci vztah. Samozřejmostí je integrovaný přístup, tedy propojování obou komponent duální diagnózy v doléčování. Ve službě se nedaří spolupráce s rodinou a blízkými, většinou z důvodu jejich neochoty...

The prevalence of people with dual diagnosis experience in addictology services is increasing and calls for further development of existing services or the creation of new ones, that would respond adequately to this phenomenon. The aim of this thesis is to evaluate the process of establishing and implementing an aftercare programme for people with dual diagnosis experience. Data were obtained through semi-structured interviews. The research group consisted of 4 aftercare workers in Brno. Furthermore, a quantitative content analysis of service documentation was conducted. The aftercare programme has established an adequate network of collaborative services, which is dominated by cooperation with therapeutic communities for people with dual diagnosis, which the staff consider to be the most appropriate preparation for the programme, especially in comparison with preparation in psychiatric hospitals. The focus of the programme is on people with psychotic illness, however, a significant portion of its clientele includes people with anxiety-depressive symptoms and personality disorders. The programme is characterized by a high degree of flexibility and is responsive to the current needs of clients. The staff identifies rapport as the most important method in working with clients. Of course, an...