Stanovení hafnia metodami atomové spektrometrie

Abstract

The foundation of this thesis was the optimization and subsequent comparison of various atomic spectrometric methods for determining trace amounts of hafnium. The methods employed for this determination were Atomic Absorption Spectrometry (AAS) and Inductively Coupled Plasma Mass Spectrometry (ICP-MS). Hafnium is one of the less frequently analyzed elements in chemical practice, and its analysis is specific due to the presence of multiple isotopes. The goal of this work was to elucidate the analysis of this element and to identify solutions to potential measurement complications while searching for the most suitable method. Standards were initially used for the determination, and calibration curves were developed to establish the optimal conditions for determining this element. The verification of hafnium determination in practice was conducted on two samples of zeolites. During the optimization and comparison of the methods, it was found that AAS is not suitable for the determination of trace amounts of hafnium. ICP-MS proved to be far more effective and accurate and was subsequently used for analyzing the samples. .

Základem této práce byla optimalizace a následné porovnání jednotlivých analytických atomově spektrometrických metod stanovení prvku hafnia v jeho stopovém množství. K tomuto stanovení byly využity metody atomové absorpční spektrometrie (AAS) a hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Prvek hafnium je jeden z méně analyzovaných prvků v chemické praxi a vzhledem k množství jeho izotopů, je jeho analýza specifická. Cílem práce bylo analýzu tohoto prvku ozřejmit a najít řešení případných komplikací při měření v souvislosti s hledáním vhodné metody. Pro stanovení byly použity nejdříve standardy a byly vypracovány kalibrační závislosti, ze kterých byly následně zjištěny optimální podmínky pro stanovení tohoto prvku. Ověření samotného stanovení hafnia v praxi probíhalo na dvou vzorcích zeolitů. Během optimalizace a porovnání jednotlivých metod bylo zjištěno, že AAS není vhodnou metodou pro stanovení stopového množství hafnia. Daleko efektivnější a přesnější bylo použití ICP-MS, které bylo použito pro následné vzorky.