Za oponou myšlenek a rituálů: subjektivní svět a vnímání těla lidí s obsedantně-kompulzivní poruchou

Abstract

Tato práce se zabývá vnímáním těla a tělesností pacienty s obsedantně-kompulzivní poruchou s použitím fenomenologických metodologických nástrojů. Vychází především z konceptu mindful body (vědomé tělo) Nancy Scheper-Hughes a Margaret M. Lock, který nabízí komplexní rámec pro analýzu tělesnosti v lékařské antropologii. Výzkum byl proveden na základě 10 nestrukturovaných rozhovorů a 3 rozhovorů na základě metody go-along. Z něj posléze vyplývá, že pacienti s obsedantně-kompulzivní poruchou vnímají své tělo ve čtyřech rovinách. První je ritualizované tělo, jenž poskytuje pocit bezpečí a jistoty, další úrovní je kontrolované tělo, které je spojeno se stigmaty a normami ve společnosti, ve třetí je chápáno jako medkalizované, v rámci něhož je nahlíženo na stavy nemoci a toho, jak je s nemocí nakládáno a posledním je strojové tělo, které je především spojeno s nahlížením na tělo jako na pomocný stroj.

This thesis deals with the perception of the body and corporeality by patients with obsessive- compulsive disorder using phenomenological methodological tools. It is primarily based on the concept of the mindful body by Nancy Scheper-Hughes and Margaret M. Lock, which offers a comprehensive framework for the analysis of corporeality in medical anthropology. The research was conducted on the basis of 10 unstructured interviews and 3 interviews based on the go-along method. It ultimately follows that patients with obsessive-compulsive disorder perceive their body on four levels. The first is the ritualized body, which provides a sense of safety and security, the next level is the controlled body, which is associated with stigmas and norms in society, in the third, it is understood as medkalized, within which the states of the disease and how it is with the disease are viewed loaded, and the last one is the machine body, which is primarily associated with viewing the body as an auxiliary machine.