Emoční regulace a nepříznivé zážitky z dětství u vysoce citlivých lidí

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá tématem emoční regulace a nepříznivých zážitků z dětství u vysoce citlivých lidí. Cílem práce je prozkoumat, jaké jsou rozdíly mezi skupinami vysoce a méně citlivých lidí ve strategiích emoční regulace a v počtu reportovaných nepříznivých zážitků z dětství. Práce se dále zaměřuje na to, jak počet nepříznivých zážitků z dětství a vysoká citlivost ovlivňují strategie emoční regulace. Teoretická část shrnuje poznatky o vysoké citlivosti, jejích projevech, měření, podílu vysoce citlivých lidí v populaci, emočním prožívání a emoční regulaci vysoce citlivých lidí a o vlivu prostředí na vysoce citlivé lidi s důrazem na vliv nepříznivých zážitků z dětství. Empirická část prezentuje provedený kvantitativní výzkum. Jsou popsány metody SPSQ, ERQ a vytvořená položka mapující nepříznivé zážitky z dětství, které byly užity, dále procedura online sběru dat a užité statistické testy. Výsledky ukazují, že vysoce citliví lidé reportují oproti méně citlivým lidem signifikantně více nepříznivých zážitků z dětství a že nepříznivé zážitky z dětství negativně ovlivňují strategii kognitivního přehodnocení. Klíčová slova: vysoká citlivost; citlivost smyslového zpracování; emoční regulace; nepříznivé zážitky z dětství

This bachelor thesis addresses the topic of emotion regulation and adverse childhood experiences among highly sensitive people. The aim of the study is to explore the differences between groups of highly and less sensitive people in the emotion regulation strategies and the count of reported adverse childhood experiences. The study also focuses on the effect that the count of adverse childhood experiences and high sensitivity have on emotion regulation strategies. The theoretical section summarizes the findings about high sensitivity, its manifestations, measurements, proportion of highly sensitive people in population, experiencing emotions and emotion regulation among highly sensitive people, the effect of environment on highly sensitive people with emphasis on the effect of adverse childhood experiences. The empirical section presents the conducted quantitative research. The methods SPSQ, ERQ and the formulated adverse childhood experiences item that were used, procedure of online data collection and used statistic tests are described. Results suggest that highly sensitive people report significantly more adverse childhood experiences than less sensitive people and that adverse childhood experiences negatively affect the strategy of cognitive reappraisal. Key words: High Sensitivity; Sensory...