Komu patří houby: etnografie houbařiny jako formy vícedruhové sociality

Abstract

This dissertation thesis focuses on variations of "mushroaming" - it analyzes activities that involve foraging, cultivating, and learning about mushrooms, and demonstrates their potential for extending theories and practices of commons (Bollier and Helfrich, 2021). The thesis draws upon the concepts of commons that are not limited to economic governance, but enable also the analysis of the potential of multispecies relations, affectivity, and responsibility for generating new approaches to the environment (Singh, 2017; Federici, 2012). Specifically, this thesis examines how the state, civic associations, and individuals manage forest territories, how foraging and cultivation of edible mushrooms connect economic and biological growth, and how are non-humans incorporated into social practices or representations. Research reveals that various types of mushroaming enhance multispecies reciprocity, enable informal management of natural resources, and participate in the integration of mushrooms into human collectives or create new representations of mushrooms in public debate. The thesis contributes to current research programs that analyze economics (Tsing, 2015), multispecies relations (Haraway, 2016), and interspecies care (Puig de la Bella Casa, 2017). Keywords: foraging; commons; care; forest...

Tato dizertační práce se zaměřuje na varianty "houbařiny", tedy na činnosti, které zahrnují sběr, pěstování a poznávání hub, a ukazuje jejich potenciál pro rozšíření teorií a praxí obecně sdílených statků (Bollier a Helfrich, 2021). Práce vychází z pojetí obecně sdílených statků, které se neomezují pouze na ekonomickou správu, ale analyzují rovněž potenciál mezidruhových vztahů, afektivity a zodpovědnosti pro vytváření nových přístupů k životnímu prostředí (Singh, 2017; Federici, 2012). Konkrétně se proto práce věnuje způsobům, kterými stát, občanské spolky a jednotlivci spravují lesní teritoria, aktivitám, skrze něž sběračství a pěstování hub propojuje ekonomický a biologický růst, a zároveň přístupům k začleňování nelidských organismů do sociálních praxí nebo reprezentací. Výzkum ukazuje, že různé druhy houbařiny posilují mezidruhovou vzájemnost, umožňují neformální regulace využívání přírodních zdrojů anebo se podílí na integrování hub do kolektivů lidí či na nových reprezentacích hub ve veřejné debatě. Práce tak přispívá k aktuálním výzkumným programům, které analyzují ekonomiku (Tsing, 2015), vícedruhové vazby (Haraway, 2016) a mezidruhovou péči (Puig de la Bella Casa, 2017). Klíčová slova: sběračství; obecně sdílené statky; péče; lesní ekosystémy; mezidruhové vztahy