Hledání ztraceného původu s W. Benjaminem

Abstract

This paper systematically interprets the concept of origin, Ursprung, as elaborated by W. Benjamin in the critical-epistemological prologue to The Origin of German Trauerspiel. The two main theses of the dissertation are: i) In Benjamin's conception, one must always speak of plural origins of artistic genres or historical epochs. Benjamin understands the notion of origin as referring to a specific art form or historical epoch. Forms or epochs are always already a multiplitcity; so are origins. In this multiplicity, then, is represented the unity of truth, which for Benjamin is an essential mystery. ii) Benjamin's text does not adequately explain the relation between origin and history, since he understands it through the perspective of Leibniz's concept of the monad, which is based on the duality of possibility and reality. Therefore, Benjamin's notion of origin must be corrected in this respect and the Leibnizian monad replaced by Deleuze's notion of virtuality. If Benjamin claims that origin virtually contains the course of history, then this must be understood from a Deleuzian standpoint, which means that the epoch is actualized in a creative way. From the Leibnizian point of view, which Benjamin himself holds, historical happening is merely the realization of what already exists as a...

Práce systematicky vykládá pojem původu, Ursprung, jak jej vypracoval W. Benjamin v kriticko-poznávací předmluvě knihy Původ německé truchlohry. Dvě hlavní teze disertace zní: i) v Benjaminově koncepci je třeba vždy hovořit o původech uměleckých žánrů, resp. dějinných epoch. Benjamin chápe pojem původu jako vztažený ke konkrétní umělecké formě či dějinné epoše. Forem či epoch je vždy již mnohost; stejně tak i původů. V této mnohosti se pak znázorňuje jednota pravdy, jež je pro Benjamina bytostným tajemstvím. ii) Benjaminův text nevysvětluje vztah původu a dějin adekvátním způsobem, jelikož jej chápe perspektivou Leibnizova pojetí monády, jež se zakládá na dualitě možnosti a skutečnosti. Proto je třeba Benjaminův pojem původu v tomto aspektu korigovat a leibnizovskou monádu nahradit Deleuzovým pojmem virtuality. Tvrdí-li Benjamin, že původ v sobě virtuálně obsahuje dějinný průběh, pak je tomu třeba rozumět z deleuzovského stanoviska, což znamená, že se epocha tvořivým způsobem aktualizuje. Z leibnizovského hlediska, jež zastává sám Benjamin, je historické dění pouhou realizací toho, co již předem existuje jako možnost; chybí prvek tvořivosti, dění v silném smyslu. Kromě rozvíjení těchto hlavních tezí též práce systematicky vymezuje Benjaminovo pojetí původů a dějin od tehdejších teorií dějin, čímž...