Hlasová rekognice a fonetická identifikace mluvčího

Abstract

Hlasová rekognice a fonetická identifikace mluvčího Abstrakt Předkládaná práce se zabývá hlasovou rekognicí a forenzní identifikací mluvčího jakožto metodami sloužícími k individuální identifikaci osoby. Hlasová rekognice zakotvená v § 104b odst. 3 in fine trestního řádu je jedním ze zvláštních způsobů dokazování a spolu s rekognicí na základě vzezření představuje jeden ze dvou druhů rekognice, jež jsou expresis verbis zmíněny v právní úpravě. Jelikož se většinová pozornost, ať u doktrinální či judikatorní, upíná zejména k rekognici podle vzhledu, jejíž výskyt byl doposud významně frekventovanější, absentují ve vztahu k rekognici hlasové podrobnější analýzy zabývající se jejími specifiky. Zejména s ohledem na měnící se charakter trestné činnosti spočívající v její kybernetizaci však přibývá trestných činů, při jejichž odhalování může mít hlasová rekognice zásadní a nenahraditelný význam. Práce usiluje o podání nejen teoretického základu hlasové rekognice s akcentem na její problematické aspekty, ale i o předložení návrhů de lege ferenda napomáhajícím lepšímu uchopení a reglementaci tohoto institutu. Následně je představena audioexpertiza jakožto v praxi zastoupenější způsob hlasové identifikace mluvčího. Současně práce cílí na konfrontaci teoretické části práce s praktickými poznatky získanými ze strany...

1 Voice Recognition and Phonetic Speaker Identification Abstract The submitted thesis deals with voice recognition and forensic speaker identification as methods used for individual identification of a person. Voice recognition, enshrined in Section 104b(3) in fine of the Code of Criminal Procedure, is one of the special methods of evidence and, together with facial recognition, one of the two types of recognition mentioned in the legislation. Since most of the attention, both doctrinal and jurisprudential, has been focused on facial recognition, which has been significantly more frequent, there is no detailed analysis of the specifics of voice recognition. However, particularly in view of the changing nature of crime in terms of its cybernetic nature, there is an increasing number of crimes in the investigation of which voice recognition may be of fundamental and irreplaceable importance. The thesis seeks to provide not only the theoretical basis of voice recognition with an emphasis on its problematic aspects, but also to present de lege ferenda proposals to help better grasp and regulate this institute. Subsequently, audio-expertise is presented as a more practically represented method of voice identification of a speaker. At the same time, the thesis aims to confront the theoretical part of the work...