Svaz československého díla 1912-1948

Abstract

Disertační práce se vůbec poprvé zabývá aktivitami Svazu československého (českého) díla během třiceti let existence (1914 - 1948). Chápe tuto instituci moderního designu a bydlení jako ideové pole, které se v průběhu třiceti let tříbilo vzhledem k historickým událostem a v konfrontaci s mezinárodním reformním hnutím. Kontext evropských werkbundů (svazů díla) je pro pochopení programových posunů klíčový stejně jako kritické zkoumání výstav a vystavování (exhibitions histories) na podkladě nálezu fragmentu do té doby nezvěstného svazového fotoarchivu (2021). Svaz československého díla je v kanonické interpretaci nazírán jako instituce, která se zásadně zasloužila o šíření národního dekorativismu ve dvacátých letech a radikálního modernismu (racionálního funkcionalismu) na přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století. Disertace, zkoumající činnost Svazu v průběhu třiceti let, dokazuje, že zejména v neprobádaných obdobích, od poloviny třicátých let do roku 1948, se Svaz zasloužil o kontinuitu modernismu tzv. "vlídného", který bere v potaz potřeby rodinného života obyvatel ve městě i na venkově. Orientace na skandinávský svaz v těchto obdobích byla přitom určující. Disertace se zabývá programovými posuny v jednotlivých obdobích, genderovým, politickým, profesním a geografickým složením členské...

(eng.) The dissertation deals for the first time with the activities of the Czechoslovak (Czech) Werkbund during the thirty years of its existence (1914 - 1948). This institution of modern design and housing is understood as an ideological field that was changing in parallel with historical events and in confrontation with the international reform movement. The context of European werkbunds is crucial to interpret programmatic shifts, as is a critical examination of " exhibitions histories" based on the discovery of a previously defunct photo archive (2021). In the canonical interpretation, the Czechoslovak Werkbund is seen as an institution that was instrumental in the spread of national decorativism in the 1920s and radical modernism in the late 1920s and early 1930s. The dissertation, which examines the activities of the Werkbud over a period of thirty years, shows that, especially in the unexplored periods from the mid-1930s to 1948, the Werkbund contributed to the continuity of the so-called "livable" modernism, which reflets the needs of family life in both urban and rural areas. The orientation towards the Scandinavian Werkbund in these periods was decisive. The dissertation deals with programmatic shifts, gender, political, professional and geographical motivation of the membership, the...