Vliv nastavení jízdního kola na napětí m. trapezius.

Abstract

Práce se zabývá vlivem nastavení jízdního kola, konkrétně výšky řídítek, na napětí pars descendens musculi trapezii. Cílem teoretické části práce bylo shrnout dosavadní poznatky o vlivu jednotlivých parametrů jízdního kola na biomechaniku jízdy na kole a také objasnit možný vliv lokálních hypertonických změn v musculus trapezius na bolesti pohybového aparátu. Předmětem praktické části práce byl výzkum zabývající se vlivem nastavení výšky řídítek na napětí musculus trapezius. Do výzkumné části se zapojilo 8 probandů mužského pohlaví, kteří podstoupili tři zátěžové protokoly v pozici nastavené v rámci Retül bike fitu a dvou upravených pozicích - s řídítky posunutými o 5 % původní hodnoty dolů, respektive nahoru. V posledních 30 vteřinách pětiminutového zátěžového protokolu byla zaznamenávána elektromyografická aktivita zmíněného svalu. Naměřené hodnoty napětí a jejich změny se u jednotlivců značně lišily, proto nebyl pozorován jednoznačný vliv pozice řídítek na napětí pars descendens musculi trapezii. Při kalkulaci pouze s průměrnými zaznamenanými hodnotami jednotlivých probandů byla nejnižší hodnota elektromyografického signálu změřena v pozici s nejvyšším umístěním řídítek.

The thesis focuses on the effect of the bicycle setup, specifically the handlebar height, on the upper trapezius muscle tension. The aim of the theoretical part was to summarize the existing knowledge about the influence of individual bicycle parameters on the biomechanics of cycling and also to clarify the possible influence of local hypertonic changes in the trapezius muscle on musculoskeletal pain. The practical part of the thesis was to explore the influence of handlebar height adjustment on the musculus trapezius tension. The research included 8 male probands who underwent three loading protocols in the position established in the Retül bike fit and two modified positions - with handlebars moved down and up by 5% of the original value, respectively. During the last 30 seconds of the five-minute loading protocol, electromyographic activity of the aforementioned muscle was recorded. The measured tension values and their changes varied considerably between individuals, therefore no clear effect of handlebar position on the tension of the upper fibers of trapezius muscle was observed. Calculating only with the average recorded values of the individual probands, the lowest electromyographic signal was measured in the position with the highest handlebar position.