Římské kupolové centrály ve volné imperiální architektuře
Roman imperial central plan buildings as a free standing architecture
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/20724Identifikátory
SIS: 61362
Kolekce
- Kvalifikační práce [23974]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Bouzek, Jan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Klasická archeologie
Katedra / ústav / klinika
Ústav pro klasickou archeologii
Datum obhajoby
27. 5. 2009
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Kořeny centrálně disponované architektury sahají na Apeninském poloostrově až do doby raného eneolitu, kdy jsou již doložena jednoduchá okrouhlá stavení. Tradice kulatých či oválných chat přežívá i v pozdějších mohylových kulturách doby bronzové a v prostředí villanovském a latijském rané doby železné. Specifický typ staveb na kruhovém půdorysu se objevuje od 7. století ve funerální architektuře Etrusků. Jejich tholosové hrobky s nepravou klenbou (opřenou o středový pilíř) pak zřejmě inspirovaly mnohem mladší kupolové tumuly helénistické doby (např. Tombe del Graduca v Chiusi), pozdně-republikánská a raně-císařská mauzolea. Za helénismu se stala oblíbenou kruhová forma svatyně a několik takových staveb vyrostlo i na území Itálie (např. tzv. svatyně B na Largo Argentina, tzv. sv. Vesty na Foru Boariu, sv. Vesty v Tivoli).Nová forma centrál budovaných pokročilou technologií litého zdiva se objevuje za pozdní republiky v neapolské oblasti proslulé nalezišti vulkanického popela tzv. pozzolany, která dodává cementové směsi její vynikající vlastnosti - pevnost a vodovzdornost. Těch bylo využito při výstavbě četných lázeňských budov, v nichž se objevují okrouhlé, zaklenuté haly, které pak byly jako základní architektonická forma dále rozvíjeny v centrální architektuře císařské epochy a zejména v římské metropoli...
To the basic structural components of centrally planed buildings in the Roman imperial architecture belongs the pronaos or vestibule, the intermediate block, the mantle and the dome of the cella. Occasionally represented is the external portico. The specific feature of the rotunda - mausoleum type is the crypt located within the podium. The exact form of the pronaos at most of the buildings remains uncertain. Commonly anticipated is a temple facade with a fastigium or pediment carried on columns. The later edifices may have a Syrian fronton (Diocletian's mausoleum) or an arcade front (Tor de'Schiavi). The vestibul on the other hand was a closed hall of a square (Sant'Aquilino), but more often rectangular plan. With one exception (Mausoleum of Helena), all of the vestibules have semicircular apses on the short ends. Its primary function consists in integrating the rotunda with another structure. The conception of a central-plan building with an external portico can be related to the small circular peripteral temples, well known from both, the Hellenistic and the late republican Roman architecture ("Tempio di Portunno", Gallienus 'mausoleum, Constantina's mausoleum).The crypt is solely associated with the rotunda - mausoleum type and its form is not standardized but varies from an "H" shaped plan (Gallienus'...