Zur Schwankung der adjektivischen Deklination im attributiven Gebrauch (Probleme der unscharfen Abgrenzung von "Artikelwort" und "Adjektiv")

Abstract

Moje diplomová práce se jmenuje "Kolísání deklinace adjektiv v přívlastku". Tento jazykový jev úzce souvisí s problematikou spisovnosti obecně. Kolísají totiž nejen formy adjektiv, ale liší se i názory kodifikátorů. Proto se ptám: Proč panují mezi kodifikátory neshody? Proč se údaje v jazykových kodexech liší od užití jazyka v praxi? A kdo vlastně rozhoduje o tom, která jazyková forma je spisovná a která ne - jsou to pouze kodifikátoři, nebo zde spolupůsobí více instancí? Z uvedených otázek vyplývá, že bylo potřeba věnovat se nejprve fenoménu spisovnosti obecně a teprve jako další krok přistoupit k analýze konkrétních příkladů z praxe. Celé téma jsem pojala sociolingvisticky. Východiskem pro mě byl model německého sociolingvisty Ulricha Ammona, který se nazývá "sociální silové pole spisovné variety". Model pracuje se čtyřmi relevantními silami (instancemi), jež se podle Ammona podílejí na formování spisovnosti. Jsou to: modeloví mluvčí / pisatelé, kodifikátoři, lingvisté a normové autority. Názory jednotlivých instancí byly pro mou diplomovou práci centrální.

My master thesis is entitled "On Variation in the Declension of Attributive Adjectives". This language phenomenon is closely related to the problem of standard in general. The codifiers have different attitudes towards this issue and that is something I wonder about. I would like to find out why the data in grammars and dictionaries differ from the language usage as well as who decide which language form belongs to standard and which not. Are the codifiers the only ones or is the process influenced also by anyone else? These questions suggest that it was necessary to handle the theory of standard at first and then to analyse concrete examples.